Japonský spisovatel Haruki Murakami (61) uběhl za svůj život něco přes 70 tisíc kilometrů. Toto číslo se dá vypočítat z jeho knížky s názvem O čem mluvím, když mluvím o běhání, podle níž už 25 let – až na několik přestávek – běhá šestkrát týdně 10 km, tedy zhruba 250 km měsíčně. To znamená, že za ta léta oběhl zeměkouli po rovníku (40 tisíc km) téměř dvakrát. Snad to nevyzní jako chlubení, když řeknu, že já (53) mám za sebou zeměkoule už zhruba tři, a byť je moje osobní historie běhání úplně jiná (začínal jsem v mládí jako nadějný mílař, […]

Narodil som sa v Anglicku roku 1948, dosť neskoro na to, aby som sa o pár rokov unikol povinnej vojenskej službe, ale v správnom čase pre Beatles: keď nahrali Love Me Do som mal pätnásť rokov. O tri roky neskôr sa zjavili prvé minisukne a ja bol som dosť starý na to, aby som ocenil ich cnosti a dosť mladý, aby som dokázal využiť príležitosti, ktoré poskytovali. Vyrastal som v ére prosperity, bezpečnosti a pohodlia, a tak keď prišiel 68-y, začal som sa búriť. Ako mnohí príslušníci mojej povojnovej generácie, vo svojom nekonformizme som bol konformista. Nedá sa odškriepiť, že v šesťdesiatych rokoch bolo dobre byť mladý. Zdalo […]

Že zrovna Moleskine! Sešit o rozmůrech 21 na 13 centimetrů vázaný v pevných deskách a převázaný černou gumičkou. Legendární zápisník umělců, spisovatelů a lidí z řad avantgardy. Oscar Wilde, Vincent van Gogh, Pablo Picasso, Ernest Hemingway a Henri Matisse, ti všichni ho prý používali. Bruce Chatwin vylíčil jeho osud v románu Cesty písní (The Songlines). Majitel papírnictví v Rue de l’’Ancienne Comédie v Tours v něm nechá poznamenat: Le vrai Moleskine n’’est plus (pravý Moleskine už neexistuje). Tehdy, v roce 1986, byl Moleskine ještě synonymem kvality, známým pouze zasvěcencům. Mezitím se z něj stala ochranná značka, pod níž jedna italská […]

Je načase, aby som sa začal vážne zaoberať tým, čo sa mi sníva. Ani trochu sa mi moje sny nepáčia. Už niekoľko mesiacov ma stíhajú s pozoruhodnou naliehavosťou a vytrvalou pravidelnosťou. Približne od chvíle, čo sa sama ukrajinská skutočnosť začala podobať na totálny sen. A najhoršie je, že sa z neho nedá prebudiť. Potrvá minimálne desať rokov, hlásia nenapraviteľní optimisti. Inými slovami, aspoň dve funkčné obdobia terajšieho prezidenta. Zachrániť krajinu Ale späť k mojim snom a téme, ktorá sa nimi tiahne. Sníva sa mi o atentáte. Som posledným ohnivkom konšpiračnej reťaze. Mám pušku a zameriavací ďalekohľad a mám dobrú pozorovaciu polohu. Mojou úlohou je vystreliť na vysokého funkcionára, a zachrániť […]

Uprostřed močálů na hranici států Floridy a Georgie, tvořené řekou St. Marys, jsou v areálu pokrytém anglickým trávníkem rozesety kolem bazénů luxusní haciendy, jimž vévodí rozlehlý dům v jižanském stylu. V něm je jídlo a pití včetně nejlepší whisky zdarma. V roce 1998 na tomto ostrůvku dočasného komunismu jménem White Oak Plantation, sponzorovaném jedním z amerických magnátů papírového průmyslu, debatovalo celý týden o neutěšeném stavu světa asi padesát lidí. Pozval je sem Tony Judt. „V džungli jsou jedovatí hadi a řeka je plná aligátorů,“ řekl na úvod vážně. Tato scéna by mohla být metaforou postojů jednoho z nejvýznamnějších levicových intelektuálů […]

Vitaj v Poľsku, v Novom Stredoveku! Nemáme Dóžov palác ako Benátky, nemáme katedrálu Notre Dame ako Paríž, ale máme obrovský turistický potenciál. Nedávno sme ho objavili na Krakowskom Predmestí pred prezidentským palácom. Súčasný turista sa nudí, má už dosť pamiatok a pozoruhodností, potrebuje čosi viac. Kvalifikovanú turistiku. Veľké šance na rozvoj tohto odvetvia hospodárstva sme tu mali v čase mimoriadneho stavu. Pamätám si zástupy Francúzov, ktoré prichádzali do Poľska, údajne s konvojmi potravín, ale v skutočnosti si chceli obzrieť tanky, stravovacie lístky, fronty – a pri troche šťastia utŕžiť pár rán obuškom. Vtedajšia vláda si však žiaľ neuvedomila tento potenciál […]

Během vojenské služby jste učil francouzštinu na Slovensku. Jak se mladý Francouz k takové možnosti dostane? To bylo v devadesátých letech, přesně v roce 1997, kdy u nás ještě platila všeobecná vojenská povinnost. Dokončil jsem tehdy studia, a proto jsem jako jiní kluci obdržel od armády povolávací rozkaz. Před nástupem mně ale vzhledem k tomu, že jsem studoval francouzštinu a literaturu, vojáci nabídli, že bych nemusel někde běhat se samopalem a pochodovat, ale jako lektor vyučovat rodný jazyk v cizině. Kdo nemá vysloveně militaristickou povahu a od dětství nesní o ostrých střelbách a plížení v maskáčích, nezaváhá ani minutu. Což […]

V letošním létě se v Maďarsku střídají vysušující horka s přívalovými dešti. Bouřky dokončují škody na půdě, zasažené jarními povodněmi. Finanční krize nepolevuje, ba po volbách přituhla a jedinou jistotou už je snad jen to, že 20. srpna bude v Budapešti tradiční slavný svatoštěpánský ohňostroj. Ale co je dneska jistého! I ohňostroj se dostal do úzkých. Napravme ohnivý rok 2006 Ne že by nebylo v létě kde se zabavit. Pětikostelí (Pécs) je letos vyhlášeno městem evropské kultury, před vinobraním není nouze o vinařské festivaly, v Baje se na kulinářském festivalu jí rybí polévky halászlé, v ulicích se kouří z pěti […]

Niektorí muži striedajú manželky. Iní striedajú autá. Daktorí menia pohlavie. Kríza stredného veku spôsobuje, že muži cítia potrebu nejakým výstredne odlišným činom prejaviť kontinuitu s vlastnou mladosťou. „Odlišnosť“ je samozrejme relatívny pojem: muž, ktorým takáto kríza lomcuje sa obvykle chová rovnako ako všetci ostatní muži – veď preto sa vie, že ide o krízu stredného veku. U mňa to však prebiehalo trochu inak. Bol som v správnom veku, v správnom štádiu života (práve som sa rozvádzal sa s manželkou č. 2) a trápili ma obvyklé neistoty stredného veku: Aký to má celé zmysel? No riešil som to po svojom. Začal som sa učiť po česky. Začiatkom […]

Je leto a mne sa nechce zaoberať politikou. To by bolo v poriadku, myslím. Horšie je, že ani politike sa nechce zaoberať mnou. Občanom. Má dosť starostí sama so sebou. Rozmýšľam, či to zakaždým musí takto byť. Ideme voliť, veríme, dúfame, občas sa aj tešíme z toho, ako to dopadlo. Teda aspoň z toho, že to nedopadlo horšie. A potom tŕpneme. Bodaj by nie. Na polici Aspoň v lete by som uvažovanie o politike, spolu s novinami, rozhlasovými či televíznymi aktualitami a celoživotnými plánmi, odložil na policu, na ktorú mi voľakedy mama cez prázdniny odkladala školskú tašku. Aby sme o […]