Během vojenské služby jste učil francouzštinu na Slovensku. Jak se mladý Francouz k takové možnosti dostane? To bylo v devadesátých letech, přesně v roce 1997, kdy u nás ještě platila všeobecná vojenská povinnost. Dokončil jsem tehdy studia, a proto jsem jako jiní kluci obdržel od armády povolávací rozkaz. Před nástupem mně ale vzhledem k tomu, že jsem studoval francouzštinu a literaturu, vojáci nabídli, že bych nemusel někde běhat se samopalem a pochodovat, ale jako lektor vyučovat rodný jazyk v cizině. Kdo nemá vysloveně militaristickou povahu a od dětství nesní o ostrých střelbách a plížení v maskáčích, nezaváhá ani minutu. Což […]

Dzie? dobry. Zahradou zalitou podveřerním sluncem přichází mohutný nakrátko ostříhaný chlap v plandavých kalhotách a vytahaném triku a nejist? se usmívá. Doprovázejí ho tři psi a několik ko?ek, zatímco se z okolních svah? k chlévům v údolí majestátn? loudají tlusté krávy. Ve Wo?owieci, zapadlé polské vesničce v Nízkých Beskydách, žije jeden z nejzajímavějších současných polských spisovatel? Andrzej Stasiuk (1960). Když mu u nás před osmi lety vyšel překlad Hali?ských povídek, byla to literární událost, o níž se hodn? psalo i mluvilo. Soubor různých tragicko-komických i banálních příběh? postavi?ek z podhorských vesnic upoutal svým poeticky kultivovaným jazykem i přesným popisem společenství legie vyděd?nc?, které míjely všechny ekonomické i […]