„Nikdo ji nepředpověděl, ale každý ji umí vysvětlit.“ Tato slova byla vyřčena o jiné revoluci, ale platí i pro tu, která se odehrává v Egyptě. „Mysleli jsme, že vydržíme sotva pět minut,“ vzpomíná jeden z organizátorů prvního protestu z 25. ledna. Pokud by měl pravdu a Mubarakova policie by zadusila revoluci v zárodku, internet by byl zahlcen články expertů vysvětlujících, proč „Egypt není Tunisko“. Místo toho je dnes web plný sebevědomých vysvětlení toho, co nikdo neočekával. Tolik k iluzím retrospektivního determinismu. Davy v Káhiře dokázaly, že se Samuel Huntington mýli. Než se dostanu dál, dovolte mi dvě poklony. Ta první, […]

Kniha má vyjsť až v marci, a predsa sa už dnes o nej píše ako o “najdôležitejšej vydavateľskej udalosti roku 2011″. Píšu o nej noviny. V televízii o nej diskutujú novinári a politici. Stačí naťukať do prehliadača prvé slovo titulu a objavia sa stovky, ak nie tisícky odkazov. Na internetových fórach sa to hemží komentármi. Niektoré sú plné pobúrenia, zúrivosti a nenávisti k autorovi. Nadávajú mu do zradcov, zapredancov, luhárov, podvodníkov, otrokov mamonu.  Napajedení blogeri sa zariekajú, že knižku nevezmú do ruky a v žiadnom prípade si ju nekúpia, aby tomu lotrovi a prašivcovi nedali zarobiť. Vzniklo dokonca aj spoločenské […]

Asi ste už počuli o švédskom skanzene, no nie o Euroskanzene – Múzeu európskeho spôsobu života.  To preto, že sa ešte len stavia. O niekoľko desaťročí budú Európu masovo navštevovať turisti z celého sveta, najmä z Číny. Autobusové zájazdy budú mať zastávky v Bruseli, Paríži, Mníchove, Prahe, Ríme či v Štokholme. V ponuke  Euroskanzenu budú prehliadky so sprievodcami, venované každému aspektu európskeho života. Bude to hlavný zdroj príjmov pre obyvateľov Starého kontinentu. Stratený raj Sprievodcovia, špeciálne vyškolení v európanstve budú rozprávať návštevníkom, hlavne školským zájazdom a študentom o tom, ako sa kedysi žilo v Európe. Roku Pána 2050 sa tento spôsob života bude pokladať za „stratený raj“. Stalo sa to preto, […]

Vedomosti (Rusko), 09.02.2011 Michail Chodorkovskij v denníku Vedomosti vysvetľuje skeptikom, prečo sa z moskovského väzenia obrátil na prezidenta Medvedeva v súvislosti s posledným rozsudkom: “Prezident Ruska je garantom práv a slobôd občanov. Neustále sa prehlbujúci právny nihilizmus sudcov – a konkrétne veľmi voľná interpretácia trestného práva – tieto práva porušuje spôsobom do neba volajúcim. Kam môže krajinu priviesť taká pseudoprávna prax, keď súd označí transakciu, v dôsledku ktorej predávajúci dosiahne miliardový zisk za ’zhabanie bez finančnej náhrady, čiže za krádež‘? (…) Som presvedčený, že Medvedev, ako zdravo uvažujúci a pragmatický politik si uvedomí skutočný vzťah ruskej inteligencie a všetkých ľudí, ktorým nie je […]

Když Slovinsko před deseti lety vstupovalo do Evropské unie, jeden z místních euroskeptiků se pokusil o parafrázi slavného vtipu komické čtveřice bratrů Marxových o tom, jak si najmout právníka. Máme my Slovinci nějaké problémy? Vstupme do EU! Budeme jich sice mít ještě víc, bude tu však i Unie, aby je řešila. A takto se na EU mnoho Slovinců skutečně dívá: je užitečná, ale přináší s sebou i nové problémy (nařízení a pokuty, finanční požadavky na pomoc Řecku atd.). Stojí pak za to, EU bránit? Skutečnou otázkou samozřejmě je, o jaké EU se bavíme. Před sto lety se anglickému spisovateli G.K. […]

Typický pozdrav vypadá takto: nejdřív úsměv a pohled do očí, vzápětí zrak padne na vaši jmenovku na klopě saka a poté zabloudí za vaše rameno, zda není v okolí někdo významnější. Sir Martin Sorrell, šéf velké reklamní agentury WPP Group, si ve svém blogu mohl dovolit tuto lehkou sebeironii, protože i on patří mezi „muže z Davosu“, několik tisíc příslušníků nového lidského druhu, kteří se setkávají pravidelně každou zimu v odlehlém lyžařském středisku ve švýcarských Alpách a odtud prorokují, kam se bude ubírat svět. Letos to podle komentátora Financial Times Gideona Rachmana probíhalo jako obvykle – hektických pět dnů s […]

Teroristický útok v Domodedove odhalil množstvo problémov: nedbalosť bezpečnostných služieb na letisku; neschopnosť tajných služieb infiltrovať siete teroristov; ruskú politiku na Severnom Kaukaze ako takú; medzinárodnú a miestnu povahu terorizmu; úlohu čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova a ideológa Kremľa Vladislava Surkova; dobrých lekárov a chirurgov; zlých taxikárov, čo sa využili túto príležitosť na to, aby zvýšili ceny; dobrých ľudí, čo sa vybrali do Domodedova pomôcť cestujúcim a dobré vedenie železníc, čo ľuďom dovolilo cestovať zadarmo; neveľmi dobrého primátora Sobjanina, ktorý sa odmietol zhovárať s novinármi; dobrého Medvedeva, ktorý sľúbil, že atentát vyšetrí; zlého Putina, ktorý sľúbil, že skoncuje s teroristami, svoj […]

January 27. Hard frost, snow. All the vulgar, predictable tricks winter has in store are on display: city life has slowed down and pedestrians get stuck in bothersome snowdrifts. The mind also moves at a slower pace. Winter is a provincial illusionist, who has never mastered more than a single trick: that of turning water into ice and snow and back again, turning snow into dirty water. For a while now – ever since realizing what powerful symbols share this date – I have been intrigued by a day that manages to encapsulate two key dimensions of a historical moment. […]

V Maďarsku znovu kolujú politické vtipy. A to som si myslel, že upadli do zabudnutia. Vyrástol som za socializmu, môj vtedajší život bol rámcovaný politickými vtipmi. Život sám, bol pre nás jeden veľký vtip. Vďaka vtipom bola v kádárovskej ére realita znesiteľnejšia. Maďarský variant socializmu bol úbohý, ale nie až taký úbohý; prísny, ale nie až taký prísny. Takže nečudo, že všetci rozprávali vtipy. Aj sám Kádár. Žili sme vo veľkej spoločnej lži a vtipy, ktoré sme rozprávali, nám pomáhali tváriť sa, že tie lži sa nás netýkajú. V osemdesiatomdeviatom z jedného dňa na druhý politické vtipy zmizli. Už nebolo nič, čoho by sa človek musel […]

Zatím nikdo nespočítal, kolik Poláků bydlí v bytech po Židech. Nikdo se nezeptal, jak se jim žije mezi stíny zavražděných. Obyvatelé Vratislavi či Štětína se prý občas cítí nesví, protože bydlí v domech po Němcích. Jen zřídka z toho však mají výčitky svědomí – nakonec Němci si za to mohli sami, ne? Co si ale mají počít lidé, kteří obývají domy po Židech, čili obyvatelé prakticky všech měst ve středním a východním Polsku? Jak uvěřit, že na tom není nic špatného? Nejjednodušší je dát to za vinu Židům, ostatně po ruce je celý arzenál antisemitských předsudků. A kdyby to nestačilo, […]