Dokáže mě někdo zbavit europesimismu? Cítím se být deprimován ze stavu evropského projektu tak, jak jsem nebyl už celá desetiletí. Eurozóna je ve smrtelném ohrožení. Evropská zahraniční politika se hýbe tempem opilého hlemýždě. Moc se přesouvá do Asie. Historické motory evropské integrace jsou bezradné anebo zadřené. Evropští lídři se zabývají tím, jak přemístit lehátka na palubě Titaniku, a mezitím poučují zbytek světa o tom, jak se má řídit zaoceánská loď. Život je jinde Krize eurozóny je teprve na začátku. Finanční trhy se nedaly přesvědčit mamutí sumou EU na pomoc Řecku a jediné, co jimi hnulo, byla připravenost Evropské centrální banky […]

V dubnovém čísle brněnského měsíčníku Host vyšel text Lenky Vítové Země zaslíbená. Tím se míní Polsko, kde se česká kultura těší – alespoň podle autorky, přednášející na univerzitě v Poznani – největšímu zájmu na světě. V článku je hodně nadsázky. Není například pravda, že moje kniha o Hrabalovi Gra w lycie (Hra na život) vyvolala velký zájem. Jistě, přeložili ji do italštiny a maďarštiny, ale nikoli do češtiny ani do němčiny, na rozdíl od Gottlandu Mariusze Szczygla, který se stal evropskou knihou roku 2009 a bestselerem jak v Polsku, tak v České republice. Vítová ho kupodivu vůbec nepřipomíná; což je […]

Grécky premiér Giorgos Papandreou vyhlásil z idylického ostrova Kastellorizo, že Grécko oficiálne požiada o záchranný balík EU a Medzinárodného menového fondu, a pripravil Grékov na „novú Odyseu“. Hneď na druhý deň mu jeden fejtonista pripomenul, že na konci Odysey sa na Ithaku dostane jedine Odyseus. Ani jeden z jeho súpútnikov tú cestu neprežil. Netrvalo dlho a proroctvo toho fejtonistu sa začalo napĺňať. Prví traja spolucestovatelia do Ithaky zomreli v jednej horiacej banke v Aténach v stredu 5. mája. Čiže – návrat do sedemdesiatych rokov, kam teraz znovu patríme. Neviem, prečo si grécky premiér na vyhlásenie novej Odysey nevybral Ithaku. Možno preto, že aj sám tuší, že to, čo […]

Všetky vysvetlenia, ktoré sa uvádzajú na vysvetlenie obrovskej zadlženosti, ktorá Grécko prinútila vyžiadať si medzinárodný záchranný balík, sú ekonomického rázu: grécke rozpočtové schodky, nedostatočná miera transparentnosti a neuveriteľná miera korupcie, ktorú symbolizujú výrazy „fakelaki“ (hnedé obálky s úplatkami) a „rousfeti“ (politické službičky). Grécka kríza však má aj hlbšiu príčinu, o ktorej si nikto netrúfne hovoriť, pretože je osudovejšia: je to jeho zemepisná poloha. Grécko je položené na mieste, kde sa historicky málo rozvinutý stredozemný svet prelína s Balkánom, a táto skutočnosť má pre jeho politiku a ekonomiku ďalekosiahle dôsledky. Rozhodnutie severnej Európy prijať do menovej únie krajinu ako Grécko ukázalo, nakoľko ambiciózny je […]

Přechod z finanční a ekonomické krize let 2008–2009 ke krizi států a eura na začátku roku 2010 jasně ukazuje protikladné chápání této situace i rozdílné způsoby ochranných opatření na východě a jihu Evropské unie. Dalo by se to shrnout následující větou: na východě je třeba být přísnější o to víc, o co jsme byli laxnější na jihu. V analýzách dopadu mezinárodní krize převážila ve francouzských médiích i v politické debatě myšlenka, že Francie krizi vzdorovala celkem dobře především díky důležité roli státu v ekonomice. Proto se také ve Francii předpokládalo, že mnohem vážněji budou zasaženy země východní Evropy, které podlehly […]

Deň Víťazstva je pre mňa historický prelom európskych dejín človeka. V štyridsiatom piatom sa v podstate skončili dejiny vojen. Vojny boli dovtedy považované za prirodzený spôsob trávenia času spolu s inými činnosťami, za jeho prirodzenú potrebu, a pacifistická kritika vojna bola okrajový, slabošský jav. Muž – vojak bol spoločenským a rodovým vzorom. Hrôza Druhej svetovej vojny prekonala všetky očakávania, vyvolala v povojnovej Európe dovtedy nevídaný syndróm humanizmu, úplne zničila pozitívny obraz vojny ako fenoménu. Ukázalo sa, že ju nemôžeme považovať za pokračovanie politiky inými prostriedkami, bez ohľadu na to, o aké ciele usiluje. Vojna sa zmenila na historický prežitok a ak v povojnovej histórii aj bolo plno vojen, boli […]

Žijeme v ére, keď dokážeme zmeniť prírodu, no súčasne sme jej čoraz viac vydaní napospas. Prednedávnom to dokázala islandská sopka. Ľudí, ktorí sa boja lietať, znepokojuje otázka: koľko súčiastok takého zložitého stroja ako moderné lietadlo musí bezchybne fungovať, aby sa udržalo vo vzduchu? Stačí, aby sa kdesi odlomila malá páčka a lietadlo sa môže zrútiť. Keď raz začnete rozmýšľať, čo všetko sa môže stať, neubránite sa panike. Malý krok Pred niekoľkými týždňami čosi podobné zažila Európa. Ukázalo sa, že mrak, šíriaci sa po výbuchu neveľkej sopky na Islande – drobná porucha v zložitom mechanizme života na zemi – môže zastaviť leteckú […]

Túto jar Rakúsko zažilo jednu z najbizarnejších prezidentských kampaní v povojnovej Európe: na jednej strane stál Heinz Fischer, úradujúci prezident, slušný muž, všeobecne považovaný za vhodného predstaviteľa rakúskeho štátu; na druhej Barbara Rosenkranzová, žena bez vyhraneného programu a s pochybnými názormi na dejiny Rakúska z obdobia Tretej Ríše. So znepokojivou jednoznačnosťou sa tu vyjavila základná otázka demokratickej politiky povojnovej Európy: je podmienkou zvoliteľnosti hlavy štátu, či uznáva historickú realitu plynových komôr? Rakúsko v tejto skúške obstálo – hoci nie celkom ľahko – 25. qpríla, keď Fischer zvíťazil s takmer 80 percentami hlasov. Heinz Fischer, bývalý člen Sociálnodemokratickej strany, je umiernený politik, ktorý funkciu rakúskeho prezidenta vykonával […]

openDemocracy (Veľká Británia), 01.05.2010 Aj malé vojny môžu meniť svet, píše bulharský politológ v doslove ku knihe Ivan Krastev Ronalda Asmusa A Little War that Shook the World. “Rusko-gruzínska vojna roku 2008 bola takouto malou vojnou. Trvala presne päť dní, ale otriasla vierou Európanov, že vojna na starom kontinente je vecou minulosti. Nielenže nanovo nakreslila hranice na Kaukaze, zmenila aj východiská celej európskej diskusie o bezpečnosti.” 0000

Typický maďarský vtip zní takto: “Jak se máš? – Díky, dobře. – Můžeš to nějak rozvést? – No, vlastně ne moc dobře.“ Maďaři v posledních letech přišli dokonce na to, že se nemají dobře ani trochu, a svou frustraci vyjádřili v nedávných volbách, když Viktorovi Orbánovi a jeho straně Fidesz do rukou vložili moc, jakou nemá žádný jiný politik v Evropě (Lukašenka vynechme) – moc o velikosti ústavní většiny. Ekonomická situace Maďarska je dobře známá: před bankrotem, na který zadělávaly předchozí vlády už mnoho let, je loni zachraňoval Mezinárodní měnový fond a toto ponížení je o to horší, že – […]