My life began in the Reichsprotektorat Böhmen und Mähren and I am likely to end my days in the Czech Republic.  As it happens, at the start and at the end of my life there it was an entity from which Slovakia has been cut off. However, the majority of my life took place in Czechoslovakia. Does that make me feel a Czech or a Czechoslovak? I would say that things are more complicated, especially in my case. Let me explain. My grandfather on my mother’’s side was a Ukrainian. His name was Žyla and he was the grandson of […]

In both countries have extreme right-wing forces have been inciting hatred of national minorities. Political scientist Miroslav Kusý finds attacks on the Slovak side completely irrational and points out that for a thousand years Slovaks were part of Hungary: We share more history with the Hungarians than with any other country. (this article is also available in Hungarian here.) What is homo intellectualis to do in this situation, asks Rudolf Chmel, Czechoslovakia’s last Ambassador to Hungary and Slovakia’’s Minister of Culture between 2002 and 2005. According to Rudolf Chmel, he should tell politicians what he thinks of them: I have long maintained […]

Kde jsi byl, když zabili Obamu? Věta, o níž doufáme, že ji nikdy nebudeme muset vyslovit. Dokonce jsem váhal, zda ji vůbec napsat, jako by pouhý zápis slov mohl způsobit katastrofu. Přesto, kdykoliv vidíme, jak se Barack Obama noří do davu diváků, někde hluboko v nás nepřestává hlodat obava. Již týdny sleduji předvolební zpravodajství na televizních kanálech. Během té doby byl již sebemenší detail kampaně rozebrán do úmoru, a přesto takovou možnost dosud nikdo nezmínil. Vynoří se nicméně téměř každý den v osobních rozhovorech, především když mluvím s novináři. Je taková autocenzura médií v pořádku? Bylo by lépe, kdybych takové […]

Děkuju Respektu, že si zajistil můj názor pro sebe a nedovolil mi, abych na otázky po vině či nevině Milana Kundery odpovídal jiným médiím. Těch bylo opravdu mnoho, neboť z žijících spisovatelů, co byli vězni komunistů, jsme už jen dva – Zdeněk Rotrekl a já. Jako bychom jen my dva, kteří byli na štíru s touhle ideologií po celý život, měli mít patent na rozhodnutí, co se před těmi osmapadesáti lety stalo. Přitom ale jde především o slavnou tlustou čáru za minulostí. O ono zpětné zrcátko. Čím menší, tím lepší. Samozřejmě, že v mém pětačtyřicet let starém názoru (předtím jsem […]

Seděli jsme na terase jedné letité berlínské literární instituce a pozorovali hladinu Wannsee. Někde na druhém břehu stál dům, v němž nacistické špičky před sedmdesáti lety během několika hodin vymyslely plán likvidace jednoho celého národa. “Byl jsi na vojně?” zeptal se profesor literatury z Izraele. “Ne. Z mých kamarádů na vojně nebyl nikdo.” “Já válčil s Egyptem. Ty bys bojoval za svoji zem?” Nikdy jsem o tom nepřemýšlel. Asi jo. Ne. “Nevím…,” kličkoval jsem. Bylo léto 2006 a na Izrael už pár dní padaly arabské rakety. “Možná si ani neuvědomuješ, v jaké teď žijete šťastné minutě. Tady, ve střední Evropě. […]

Dementi nestačí. Milan Kundera by mal vyrozprávať svoju verziu príbehu, pretože Iva Militká a Miroslav Dvořáček si zaslúžia pravdu. Osemdesiatročný, mozgovou príhodou ťažko postihnutý Miroslav Dvořáček zomrie bez toho, aby sa dozvedel, kto ho roku 1950 prezradil českej polícii, a tým poslal na štrnásť rokov do uránových baní. Dnes sedemdesiatdeväťročná Iva Militká, ktorá svojmu vtedajšiemu priateľovi a neskôr manželovi Miroslavovi Dlaskovi povedala o Dvořáčkovej návšteve u nej na internáte, sa nikdy nedozvie, či s tým jej na políciu šiel jej muž, alebo jeho priateľ Milan Kundera, alebo či to urobili obaja. Bude vedieť len to, že jej priateľ z mladosti Miroslav Dvořáček si celý život myslel, že […]

Francouzský filozof a politolog André Glucksmann navštívil Prahu několikrát už před listopadem 1989, scházel se tu s disidentskými intelektuály a pomáhal jim. K České republice André Glucksmanna  vážou hlubší kořeny – jeho matka pocházela z Čech, otec z maďarské části podunajské monarchie; oba je pak z Německa, kde žili, vyhnal nacistický mor. Naposledy André Glucksmann přijel do Prahy na 12. ročník konference Forum 2000, kde promlouval o významu občanské společnosti v demokratickém státě. Jaký vliv bude mít současná finanční krize na vývoj ekonomických idejí? Neoliberalismus je v těžké pozici a levice cítí svoji šanci. Nevím, jestli má neoliberalismus potíže, protože […]

Detské jasle, rozkaz použiť zbraň, pivo za 50 fenigov. Východné Nemecko bolo sumou svojich vlastností, ich najnižším spoločným menovateľom bola lož vyhásená za pravdu, že sme na správnej ceste. Vrchnosť a všednosť – odstup medzi tými dvomi pojmami udržuje A. Najprv ide vrchnosť – všednosť je dieťa vrchnosti. Bez vrchnosti by nebolo všednosti, takej, ako sa bežne všednosťou rozumie. Všednosť je pritom pekné slovo. Od všenočnosti ho delí svetlo, to životodarné svetlo – veľký dar Všetkého. Na všednosť sa môžeme spoľahnúť. Nielen politické diktatúry, všetky moderné kultúry smerujú k tomu, aby ovládli všednosť. Príde niekedy čas a to slovo bude […]

Keď štát zachraňuje rúcajúce sa banky, je to vraj „socializmus“. Ale čo by bola alternatíva? Reči o slobodnom trhu boli aj tak vždy lož. „Nikto presne nevie, čo treba urobiť.“ Tú vetu v týchto dňoch počúvame zvlášť často, hlavne z úst ekonomických expertov. Očakávania sú totiž už dávno súčasťou kapitalistickej hry. Pretože to, ako sa zachovajú trhy, nezávisí len od toho, koľko dôvery ľudia prechovávajú k štátnym záchranným akciám. Ešte väčšmi to závisí od toho, koľko dôvery budú podľa ich názoru mať iní účastníci trhu. Preto sa účinky zasahovania do trhov nedajú vopred vypočítať. Ekonóm John Maynard Keynes túto sebareferenčnosť […]

Zainteresované strany v Budapešti a Bratislave by mali vyjsť z toho, že maďarská menšina na Slovensku žije fakticky v dvoch spoločenstvách: kultúrno-jazykovom a občiansko-štátnom. Podporovať traumy, ktoré môžu mať zázemie v histórii, najmä v jej mytologickej podobe, je pre politikov obľúbená práca, ale pre okolie je nadovšetko nebezpečná. Pokúšam sa pozerať na slovensko-maďarské vzťahy už z nadhľadu priamo vesmírneho, ale vždy keď si myslím, že sú na samom dne, ukáže sa, že sa predsa len mýlim, nie je to dno definitívne. Bol som v tejto veci väčšinu života skôr skeptik, ale keď som v júni 1990 odovzdával poverovacie listiny veľvyslanca […]