Pohled z Berlína / Esej

Blížíme se k bodu, kdy prohlubující se krize eurozóny může oslabit i širší EU. Shodou okolností zhruba dvacet let od pádu berlínské zdi a zázračného sjednocení dnes Německo čelí největší výzvě. To, jak se vyrovná s krizí eurozóny, bude pro příští generace rozhodujícím momentem, podle něhož budou soudit, zda se tato klíčová evropská mocnost zhostila – slovy historika Fritze Sterna – své „druhé šance“. Počátkem 20. století Německo tu první šanci zahodilo. Zhostí se jí tentokrát lépe? Výzva nespočívá jen v tom, co teď vnímá každý naštvaný německý volič: zachránit eurozónu, aniž by byl obětován uctívaný německý princip fiskální disciplíny. Existuje ještě větší […]

Naruživý piják, které byl abstinentem / Stĺpček

Známými městy prochází člověk po paměti a mnohdy je to škoda. Málokdy nás napadne věnovat pozornost sochám, které v evropských městech často odlišují jedno náměstí od druhého. Už si nepamatuji, kdy jsem se naposledy u nějaké zastavil. Proč tady asi jsem? – ptají se přitom němým pohledem. Budapešť je krásných soch plná, patří to jaksi k její atmosféře – to je asi tak jediné, co mě napadá. A pak to, že jsem se kdysi měl s někým sejít u Petőfiho, ale přišel jsem pozdě. Kdo jsem? Nepovím Zrovna takový Sándor Petőfi je ale tak slavný, že jsou po něm pojmenována […]

Kdo tady velí? / Komentár

Řecký chaos obnažil problém demokratické legitimity národních vlád. ť žije demokracie, a to i za cenu toho, že lpění na jejích hodnotách prohlubuje krizi. Dobrou zprávou z minulého týdne proto bylo, že nikdo z evropských politiků ani médií se nepokusil zpochybnit právo Řeků na referendum. Žádali jen, aby bylo co nejdříve a aby se otázka týkala podstaty věci: chtějí Řekové zůstat v eurozóně, nebo ne? Další zprávy už tak dobré nejsou. Až dosud se zdálo, že hlavním problémem Evropy v krizi jsou její liknaví lídři, kteří se nechají vláčet událostmi místo toho, aby jim vnutili svoji vůli. Jenže v okamžiku, kdy se o to na nedávném summitu pokusili, obnažil […]

Zpátky do současnosti / Esej

Politika je špinavá a obyčejný člověk s tím stejně nic nenadělá. Tenhle pocit se v českých dějinách vynořuje pravidelně. A dnes se mu obzvlášť daří. Následující esej se pokouší ukázat, že apatie není v moderní historii ani tak důsledkem zkažené politiky – jako její příčinou. Rezignace a pasivita veřejnosti vždy stály v pozadí těch nejhlubších českých pádů. Když se ocitneme ve svízelné situaci, hledáme pomoc u druhých. Nejčastěji u někoho zkušenějšího, staršího. Česká politika se podle mnohých dostala do krizové situace. Zdá se nám, že se nehýbeme z místa, možná že dokonce šlapeme vodu a jen tak tak držíme hlavu nad hladinou. Ke komu […]

Pokusní králíci v kavárně / Stĺpček

Ve Vídni si můžete dát kávu na nespočetný způsob. Můžete na to jít klasicky a vypít si ji v jednom z tradičních mondénních podniků na Ringu – například v Café Landtmann nebo Café Schwarzenberg. Za kávu s mlékem nebo šlehačkou (podle zvyklostí domu), takzvaný kleiner Brauner, teda dáte klidně čtyři eura. Zato tu ale něco uvidíte a budete viděni. Nebo můžete zajít do jedné z mála přeživších uměleckých a literárních kaváren, které se tímto označením ještě mohou chlubit právem. Třeba do Café Korb v centru. Kouří se tu o sto šesť a nábytek je ošuntělý, ale zato původní z 50. […]

Legitimita bezmocných / Esej

Je to vôbec možné? Horúca americká jeseň – podľa vzoru arabskej jari – rozbíja pra-vieru Západu, ekonomický vzor American way! Je možné, že na volanie Occupy Wall Street počúvajú nielen mladí ľudia v ďalších amerických štátoch, ale aj v Londýne a Vancouveri, Bruseli a Ríme, Frankfurte a Tokiu? A protestujúci neprichádzajú len zdvihnúť hlas proti zlému zákonu alebo v nejakej inej osobitnej veci, volajú proti samotnému systému. To, čo sa ešte nedávno volalo trhová ekonomika a už znovu je to kapitalizmus, sa ocitlo pod drobnohľadom a pod paľbou fundamentálnej kritiky. Prečo je svet odrazu ochotný počúvať, keď si Occupy Wall […]

Keby som bol vládcom sveta / Esej

Prvým nariadením, ktorý by som vydal ako vládca celého sveta, by som prikázal expertom: nikto nesmie lamentovať nad rozkladom, úpadkom či degeneráciou bez toho, aby uviedol (1) informácie o dnešnej situácii vo svete; (2) informácie o tom, aká bola situácia v istom momente v minulosti; (3) dokázal, že (1) je horšie než (2). Toto nariadenie by v prvom rade vykoreniť nekonečné tirády o úpadku jazyka. Je to žáner, ktorý sa vyskytuje už niekoľko storočí, a keby títo kuvikovia mali pravdu, dnes by sme sa dorozumievali hrdelnými zvukmi ako Tarzan. V skutočnosti sa však v dnešných časoch nielenže vo Wikipédii či […]

Hop, cup, hop / Esej

Jedným z mojich mnohých tajných čitateľských pôžitkov je čítanie listov redakcii. Tieto väčšinou nie obzvlášť zaujímavé texty sú súčasťou nášho obľúbeného národného športu, čiže nariekania: tu že na Štrbkovej, na rohu Drbkovej je diera, tam že sa na trávniku váľajú psie hovienka; alebo že požiarnici neprišli; tu vyjadrujem svoje pobúrenie z dôvodu, alebo že „v civilizovanej krajine“ by sa to či ono istotne nemohlo stať. No medzi množstvom obvyklého jojkania a lamentovania sa občas nájde aj ozajstná perlička, ako list pani Grażyny varšavskému vydaniu Wyborczej. Moju pozornosť upútal hneď brilantný titulok redakcie: „Lebky mŕtvol vedľa ihriska: umenie alebo škandál?“ Priam manichejský […]

Polský triumf a ukrajinská tragédie / Esej

EU dělá dobře, když na odsouzení Julije Tymošenkové reaguje tvrdě. Když evropští lídři zrušili minulý týden pozvání ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče na důležitá jednání do Bruselu, projevili tím vítanou neústupnost. Cokoli menšího by bylo trapně neadekvátní odpovědí na neuvěřitelné, téměř putinovské odsouzení Janukovyčovy politické oponentky Julije Tymošenkové k sedmi letům vězení, pokutě 190 milionů dolarů a zákazu zastávat vládní post tři roky poté, co opustí vězení. Odvolané jednání (v diplomatické řeči „odložená schůzka“) vyvolalo zajímavé otázky ohledně toho, kam vlastně Janukovyč minulý týden vyrazil. Na začátku týdne totiž údajně na dotaz týkající se jeho plánované cesty do Bruselu odpověděl, že „tím směrem ve […]

Rýchlo a zbesilo / Esej

Vo štvrtok som si s pocitom hlbokej nemohúcnosti a miernej absurdity požičal iPad a vyslal som som prvú správu pomocou tohto zariadenia. Adresoval som ju jednému z významných Francúzov, ktorí sa angažovali za to, aby svet vystrnadil Muammara Kaddáfího z miesta, kde ako odporná ropucha sedel vyše štyridsať rokov, ničiac životy líbyjských občanov. Apelujte, prosím Vás, na svojich priateľov v Líbyjskej prechodnej vláde a vo všetkých ostatných revolučných tribunáloch, nech k nim už patrí ktokoľvek, aby zabránili vraždeniu Kaddafího rodiny a postarali sa, aby tých jej členov, proti ktorým už bolo vznesené obvinenie zo zločinov proti ľudskosti, čo najrýchlejšie doručili do […]