Někdy na začátku 90. let uspořádalo české centrum ve Varšavě setkání s Václavem Kadlecem, šéfem vydavatelství Pražská imaginace a vydavatelem Sebraných spisů Bohumila Hrabala. Byl jsem tehdy mezi četným obecenstvem, a dokonce jsem se ho na něco česky zeptal. Obvykle, když jsem se přiznal, že se učím česky, tak si známí klepali na čelo: K čemu ti to bude? Když mě tedy za chvíli oslovil muž sedící za mnou, očekával jsem dotaz na toto téma. Už tehdy bělovlasý muž v brýlích se mě ale zeptal: Opravdu jste to četl načež se představil a mně bylo jasné, že jsem se setkal […]

V polovině devadesátých let chtěl tehdejší autoritářský vládce Slovenska Vladimír Mečiar zvednout DPH na tisk na 14 procent. Zvedla se obrovská vlna nesouhlasu v médiích a slovenské noviny na pokyn svých vydavatelů vyšly na protest s titulní bílou stranou. Všem bylo jasné, že úmysl zvýšit DPH je pokusem vládní moci omezit svobodu opozičního tisku, který ztěžoval vládě život. Dodnes mi není úplně jasné, proč se nakonec Mečiar zalekl, ale faktem je, že od zvýšení DPH tehdy upustil. Vláda, která měla šanci být tou nejlepší od roku 1989, udělala za pár měsíců hodně proto, aby byla tou nejhorší. O pár let […]

Roku 1927 Ernest Hemingway vydal zbierku poviedok zvanú Muži bez žien. Dnes, ani nie nie o sto rokov neskôr, tento názov vystihuje osud, ktorý čaká čoraz väčšiu časť ľudstva. Podľa údajov OSN na svete žije podstatne viac mužov než žien. Priepasť medzi pohlaviami je obzvlášť výrazná v Ázii, kde žije o 100 miliónov viac mužov než žien. Táto informácia možno prekvapí ľudí na Západe, kde ženy počtom prevyšujú mužov pretože za normálnych okolností je ženská úmrtnosť vo všetkých vekových kategóriách nižšia než mužská. Nositeľ Nobelovej ceny za ekonómiu Amartya Sen tomu hovorí záhada „stratených žien“ Ázie. Táto záhada sa dá do istej […]

Drama v severní Africe otevřelo otázku liberálního intervencionismu. Intervenovat, či neintervenovat? Toť otázka. Připravenost šalebného diktátora Kaddáfího zabíjet Libyjce, o nichž říká, že ho „milují“, nás vrací ke klíčové debatě současnosti. Je zřejmé, že při pohledu na Kaddáfího letadla útočící na města je přinejmenším legitimní otázka, zda by zahraniční mocnosti měly zasáhnout a zabránit zabíjení lidí. Někteří Libyjci si myslí totéž, soudě podle názoru blogera z Tripolisu zveřejněného na webu deníku The Guardian, který se sice vehementně staví proti „jakékoli vojenské pozemní akci zahraničních armád“, ale přivítal by uvalení „bezletové zóny“. Fakt, že západní země jako Británie či Itálie ještě […]

Gazeta Wyborcza (Poľsko), 07.03.2011 V Poľsku sa rozprúdila vášnivá diskusia okolo toho, či prezident Komorowski pozve na blahorečenie Jána Pawla II. do Ríma v rámci oficiálnej delegácie aj bývalého prezidenta Wojciecha Jaruzelského. Najprv sa hovorilo, že prezident pozve všetkých premiérov a prezidentov, zvolených vo všeobecných voľbách, čo by znamenalo, že Jaruzelski by z delegácie vypadol. Toto rozhodnutie podňa Gazety.pl  kritizovala ľavica, ale aj Hedwiga Staniszkis, skalná zástankyňa Jaroslawa Kaczynského, ktorá pripomenula, že Jaruzelski bol jedným zo svedkov počas cirkevného rozhodovania o blahorečení. Podľa prieskumu verejnej mienky, ktorý na objednávku Poľského rádia Marija uskutočnil Ústav skúmania verejnej mienky Homo Homini si 65 percent opýtaných […]

Univerzity Rostock, Marburg, Bonn, Mannheim, Saarbrücken, Bielefeldt, Münster, Erlangen-Norimberk a od prvního února také moje alma mater Frankfurt: na všech těchto univerzitách od sjednocení Německa zanikly ústavy slavistiky. Z třiceti pěti pracovišť po celém Německu tak zůstalo jen dvacet šest. Přišlo to poněkud nečekaně. Nástup Gorbačova, konec rozdělení Evropy a pozdější integrace některých slovanských států do NATO a EU spíš živily naději německých slavistů, že náš obor pluje vstříc rannímu úsvitu. Doufali jsme, že otevřené hranice zvýší význam oboru i jeho společenskou prestiž a také počet studentů. Dopadlo to ale jinak. Sjednocení Německa vedlo mimo jiné k vyprázdnění pokladen spolkových […]

Američania zbožňujú revolúcie. Tento veľký národ, založený na revolúcii a utužený revolučnou vojnou inštinktívne nadržiava revolucionárom v iných krajinách, bez ohľadu na odlišné okolnosti či prípadné katastrofálne následky. Táto chronická neschopnosť učiť sa z dejín môže Ameriku výjsť veľmi draho v prípade, že následky revolučnej vlny, čo v posledných týždňoch zaliala Severnú Afriku a Blízky Východ budú rovnako ničivé ako väčšina revolučných vĺn. Benjamin Franklin a Thomas Jefferson oslavovali Francúzsku revolúciu. V Desiatich dňoch, ktoré otriasli svetom novinár John Reed s podobným nadšením vychvaľoval ruskú revolúciu r. 1917. Reedovou obdobou počas čínskej komunistickej revolúcie bol Edgar Snow. Dnes nám ide mráz po chrbte zo slov, akými […]

Arnošt Lustig zemřel v sobotu ráno ve věku čtyřaosmdesáti let. Nikdy jsme se nepotkali. Ale znám ho dobře. Člověk přečte knížku a pozná autora líp, než kdyby ho někdy potkal. Měl vlastně jedno hlavní téma: psal o tom, co zažil jako mladý kluk. V šestnácti letech byl poslán do Terezína. Později poznal Osvětim a Buchenwald. V dubnu 1945 jako zázrakem uprchl z transportu smrti (z Buchenwaldu do Dachau) a ukrýval se až do konce války v Praze. Obyčejný příběh jednoho Žida, zaslechl jsem nedávno v kavárně jednoho člověka komentovat zprávu o Lustigově nemoci. Říkal to své partnerce nahlížeje do novin. […]

It was a sunny morning. A man alighted at a small railway station… This is how a short story might begin. Although, as far as I was concerned, I just could not begin at all. After all, lots of short stories begin this way.  But this is a feuilleton, not a short story, so I ought to begin as follows:  It was a sunny morning. I alighted at a small railway station. A tall, bald man met me on the platform and helped me carry my luggage to the car.  I soon discovered that the man, Alain Baton, was the caretaker at the place I was being driven to. Alain did not speak any Polish, […]

Na konci môjho obľúbeného špagety westernu Dobrý, zlý a škaredý je nezabudnuteľná scéna. Ako v kocke je v nej zhrnutá dnešná svetová ekonomika. Clint Eastwood a Eli Wallach konečne našli cintorín so zakopaným zlatom. Je tu však problém: sú na obrovskom cintoríne z čias Občianskej vojny a netušia, kde by poklad mohol byť. Eastwood sa pozrie na pušku, potom na Wallacha a vysloví nesmrteľnú vetu: „Na tomto svete sú dva druhy ľudí, priateľu. Tí, čo majú nabitú pušku… a tí, čo kopú.“ Aj v postkrízovom ekonomickom usporiadaní sveta existujú dva druhy štátnych ekonomík. Tie, čo nahromadili obrovitánske zásoby aktív, vrátane štátnych fondov (momentálne vyše 4 biliónov […]