Málo krajín má lepší zdôvodnenie pre suverenitu a právny štát ako Ukrajina. Aj v dnešných časoch stačí vydať sa niekoľko kilometrov za hlavné mesto Kyjev – ako som to spravil ja pred niekoľkými týždňami – a porozprávať sa s dedinčanmi, ktorí si ešte pamätajú katastrofu roku 1933, keď Ukrajina bola sovietskou zväzovou republikou a vyše troch miliónov obyvateľov zomrelo hladom, pretože Stalin sa rozhodol zvaliť vinu za neúspechy vlastnej politiky kolektivizácie poľnohospodárstva na ukrajinský ľud. S týmito spomienkami sú zmiešané aj spomienky na nemeckú okupáciu , ktorá o necelých osem rokov priniesla druhú kampaň hladomoru spolu s notoricky známymi zločinmi holokaustu. […]

Veľký ruský spisovateľ Nikolaj Gogoľ v súkromnej korešpondencii raz poznamenal, že jeho nenapísané diela sú jeho nebeskí hostia. čiže, na nebesiach už existujú, len sa musia bezpečne zniesť k autorovi. V podstate to isté idem teraz povedať o voľbách do Dumy, ktoré nás čakajú 4. decembra, a o prezidentských voľbách, ktoré budú v marci. Radostná zvesť: ich výsledky už sú na nebesiach už napísané a úlohou štátnej politiky bude spustiť ich na zem bez škandálov a nedorozumení. Som ochotný vystúpiť v úlohe jakutského šamana, predpovedať budúcnosť, udrieť do čarovného bubna a vyhlásiť, že úloha bude v plnom rozsahu splnená, bez […]

Už raz sa Európe podaril zázrak: z nepriateľov sa stali susedia. Uprostred eurokrízy sa nanovo otvára kardinálna otázka: ako v tejto búrke rizík globalizovaného sveta Európa dokáže zabezpečiť svojim občanom mier, slobodu a bezpečnosť? Nepotrebuje na to nič menej ako ďalší zázrak: ako sa Európa demokracie môže stať Európou občanov? Bol moment, po rozhodnutí o pôžičke Grécku, keď nastala úľava, vydýchnutie – nádej: Európa žije, a je možno dokonca aj silná a obratná, a svoje problémy si vyrieši. Potom grécky premiér vyhlásil, že sa v tejto osudovej otázke obráti na Grékov. Odrazu sa obnažila skrytá, obrátená skutočnosť: kto v Európe, takej hrdej na svoju demokraciu, praktizuje demokraciu, stane […]

Říkejte tomu třeba vykoupení, ale vraťte část svých zisků. Mám pro bankéře vzkaz: Dejte z toho něco zpátky. Bankéřem myslím každého, kdo ve finančním sektoru za poslední čtvrtstoletí vydělal jmění. Pod spojením slov „z toho“ mám na mysli ty peníze, které má na mysli i příloha Financial Times na křídovém papíře s názvem „Jak to utratit“. Slovem „zpátky“ myslím vrátit národům, které dnes trpí v důsledku krize, na jejímž začátku stojí právě banky, protože byly „příliš velké, aby mohly padnout“. Slovem „dejte“ myslím dát. Blíží se Vánoce, vezměte tedy svoji šekovou knížku nebo se nalogujte na své bankovní konto, najděte charitativní nadace, jež pomáhají chudým, […]

Blížíme se k bodu, kdy prohlubující se krize eurozóny může oslabit i širší EU. Shodou okolností zhruba dvacet let od pádu berlínské zdi a zázračného sjednocení dnes Německo čelí největší výzvě. To, jak se vyrovná s krizí eurozóny, bude pro příští generace rozhodujícím momentem, podle něhož budou soudit, zda se tato klíčová evropská mocnost zhostila – slovy historika Fritze Sterna – své „druhé šance“. Počátkem 20. století Německo tu první šanci zahodilo. Zhostí se jí tentokrát lépe? Výzva nespočívá jen v tom, co teď vnímá každý naštvaný německý volič: zachránit eurozónu, aniž by byl obětován uctívaný německý princip fiskální disciplíny. Existuje ještě větší […]

Známými městy prochází člověk po paměti a mnohdy je to škoda. Málokdy nás napadne věnovat pozornost sochám, které v evropských městech často odlišují jedno náměstí od druhého. Už si nepamatuji, kdy jsem se naposledy u nějaké zastavil. Proč tady asi jsem? – ptají se přitom němým pohledem. Budapešť je krásných soch plná, patří to jaksi k její atmosféře – to je asi tak jediné, co mě napadá. A pak to, že jsem se kdysi měl s někým sejít u Petőfiho, ale přišel jsem pozdě. Kdo jsem? Nepovím Zrovna takový Sándor Petőfi je ale tak slavný, že jsou po něm pojmenována […]

Řecký chaos obnažil problém demokratické legitimity národních vlád. ť žije demokracie, a to i za cenu toho, že lpění na jejích hodnotách prohlubuje krizi. Dobrou zprávou z minulého týdne proto bylo, že nikdo z evropských politiků ani médií se nepokusil zpochybnit právo Řeků na referendum. Žádali jen, aby bylo co nejdříve a aby se otázka týkala podstaty věci: chtějí Řekové zůstat v eurozóně, nebo ne? Další zprávy už tak dobré nejsou. Až dosud se zdálo, že hlavním problémem Evropy v krizi jsou její liknaví lídři, kteří se nechají vláčet událostmi místo toho, aby jim vnutili svoji vůli. Jenže v okamžiku, kdy se o to na nedávném summitu pokusili, obnažil […]

Politika je špinavá a obyčejný člověk s tím stejně nic nenadělá. Tenhle pocit se v českých dějinách vynořuje pravidelně. A dnes se mu obzvlášť daří. Následující esej se pokouší ukázat, že apatie není v moderní historii ani tak důsledkem zkažené politiky – jako její příčinou. Rezignace a pasivita veřejnosti vždy stály v pozadí těch nejhlubších českých pádů. Když se ocitneme ve svízelné situaci, hledáme pomoc u druhých. Nejčastěji u někoho zkušenějšího, staršího. Česká politika se podle mnohých dostala do krizové situace. Zdá se nám, že se nehýbeme z místa, možná že dokonce šlapeme vodu a jen tak tak držíme hlavu nad hladinou. Ke komu […]

Ve Vídni si můžete dát kávu na nespočetný způsob. Můžete na to jít klasicky a vypít si ji v jednom z tradičních mondénních podniků na Ringu – například v Café Landtmann nebo Café Schwarzenberg. Za kávu s mlékem nebo šlehačkou (podle zvyklostí domu), takzvaný kleiner Brauner, teda dáte klidně čtyři eura. Zato tu ale něco uvidíte a budete viděni. Nebo můžete zajít do jedné z mála přeživších uměleckých a literárních kaváren, které se tímto označením ještě mohou chlubit právem. Třeba do Café Korb v centru. Kouří se tu o sto šesť a nábytek je ošuntělý, ale zato původní z 50. […]

Je to vôbec možné? Horúca americká jeseň – podľa vzoru arabskej jari – rozbíja pra-vieru Západu, ekonomický vzor American way! Je možné, že na volanie Occupy Wall Street počúvajú nielen mladí ľudia v ďalších amerických štátoch, ale aj v Londýne a Vancouveri, Bruseli a Ríme, Frankfurte a Tokiu? A protestujúci neprichádzajú len zdvihnúť hlas proti zlému zákonu alebo v nejakej inej osobitnej veci, volajú proti samotnému systému. To, čo sa ešte nedávno volalo trhová ekonomika a už znovu je to kapitalizmus, sa ocitlo pod drobnohľadom a pod paľbou fundamentálnej kritiky. Prečo je svet odrazu ochotný počúvať, keď si Occupy Wall […]