Dokáže mě někdo zbavit europesimismu? Cítím se být deprimován ze stavu evropského projektu tak, jak jsem nebyl už celá desetiletí. Eurozóna je ve smrtelném ohrožení. Evropská zahraniční politika se hýbe tempem opilého hlemýždě. Moc se přesouvá do Asie. Historické motory evropské integrace jsou bezradné anebo zadřené. Evropští lídři se zabývají tím, jak přemístit lehátka na palubě Titaniku, a mezitím poučují zbytek světa o tom, jak se má řídit zaoceánská loď. Život je jinde Krize eurozóny je teprve na začátku. Finanční trhy se nedaly přesvědčit mamutí sumou EU na pomoc Řecku a jediné, co jimi hnulo, byla připravenost Evropské centrální banky […]

Před dvěma týdny jsem byl v Berlíně a lidé se mne tam vyptávali na britské volby a já jsem zase zjišťoval, jak se německy řekne “hung parliament“ (ochromený parlament). Nikdo mi nedokázal pomoci. Němci ten výraz neznají, protože pro ně je samozřejmostí, že žádná politická strana nemá absolutní většinu. Od roku 1949, kdy přijali poměrný volební systém, měli jen jednou – a jen necelé dva roky – jednobarevnou vládu (a to menšinovou). Jinak to byly vždy vlády koaliční. A navzdory tomu, že se britský bulvár snaží děsit čtenáře právě příkladem německých koaličních vlád, nezdá se, že by Němci zažívali chaos. […]

Pre trúchliacich je tento čas chvíľou sŕdc otvorených v súcite, a nie myslí zaneprázdnených historickou reflexiou. No pre Poľsko a pre celú Európu už v tejto temnote prebleskuje iskierka nádeje. Táto nádej spočíva v kontraste medzi dvomi Katyńmi: medzi pôvodnou tajnou sovietskou vraždou poľských dôstojníkov roku 1940 a leteckou katastrofou, pri ktorej minulú sobotu zahynul poľský prezident a ďalší čelní predstavitela Poľska, ktorí cestovali na pamiatkovú slávnosť pri príležitosti 70. výročia tohto zločinu. Presnejšie povedané, kontrast spočíva v historických okolnostiach týchto dvoch udalostí. Líšia sa od seba ako deň a noc. Tajná poprava tisícok poľských dôstojníkov v katyńskom lese v čase, keď sa […]

O Velikonocích oslavil Helmut Kohl, „kancléř německého sjednocení“, osmdesátiny. Už předtím se množila blahopřání z celého Německa, také od kancléřky Angely Merkelové. A přesto dnes Německo svým přístupem k Evropě, zejména k těžce vybojované eurozóně, vystavuje Kohlův evropský odkaz riziku demontáže. Když se ptáte, proč se dnes evropský projekt zadrhává, tak jedním z hlavních důvodů je vypnutí německého motoru. A když se ptáte, proč se vypnul, krátká odpověď bude znít: protože Německo se stalo „normálním“ národem podobným Francii či Británii. Kohl neúnavně následoval kroky svého mentora Konrada Adenauera a trval na tom, že Německo a evropská jednota jsou „dvě strany […]

Užívatelia internetu všetkých krajín, spojte sa. Nemáte čo stratiť okrem svojich vlád, svojich providerov a svojich ilúzií. Konflikt medzi Googlom a Čínou je kľúčovým príbehom našich čias. Mäkká globálna moc americkej internetovej firmy bojuje ako lev s krokodílom s tvrdou územnou mocou čínskeho štátu. Tento konflikt je o to intenzívnejší, že v súčasnosti prebieha najväčšia revolúcia v informačnej technológii od 15. storočia, keď Johann Gutenberg vynašiel mechanickú kníhtlač, ktorá znamenala najväčší presun mocenských zoskupení, odkedy Západ získal geopolitickú nadvládu, čo sa podľa niektorých historikov tiež odohralo v 15. storočí. Jedno je však isté: na jednoznačného víťaza v tomto zápase si […]

Kdy to bylo, co jste naposledy slyšeli někoho s nadšením mluvit o zahraniční politice Baracka Obamy? Jeho ruku nataženou k přátelství za poslední rok pokousaly nebo odstrčily jak Čína, tak Rusko nebo Írán. Jeho administrativu právě nedávno urazil Izrael. Není vůbec jasné, zda jeho iniciativa v Afghánistánu funguje, zatímco Pákistán stále vrávorá na hraně. Vášeň evropských vlád pro nového amerického prezidenta se ukázala být stejně vrtošivá jako vášeň Carly Bruniové pro Nicolase Sarkozyho. Jeho brilantní projev adresovaný islámskému světu zapadá prachem. Kodaňský summit o klimatických změnách selhal na sporech mezi USA a Čínou. Dříve byl svět uchvácen Obamovým sloganem „Yes, […]

Takže Antigona má už svůj part v této „řecké tragédii“ také. Byla to totiž paní Antigone Loudiadisová z Goldman Sachs, která stála za složitou finanční operací, jež pomohla Řecku zakrýt skutečnou výšku jeho dluhů a kterou deník Financial Times delikátně nazval „optickou iluzí“. Škoda, že si Řekové nezavolali na pomoc raději Sokrata; a nemám na mysli portugalského premiéra Josého Socrata, po jehož zemi už bohové – tedy finanční trhy s dluhopisy – také pošilhávají. Ale žerty stranou. Musíme si uvědomit, že toto není jen první velký test eurozóny, ale také určující moment celého projektu Evropské unie. A jelikož toto je […]

Jistě, je nechutné, že právě ten Viktor Janukovyč, jehož volební podvod v roce 2004 odstartoval oranžovou revoluci na Ukrajině, byl teď zvolen prezidentem, ale to neznamená, že jde o modrou kontrarevoluci. Pokud volby něco potvrdily, tak především fakt, že se Ukrajina stává normální demokracií a ne ruským typem virtuální demokracie, jakou byla před oranžovou revolucí. Na rozdíl od mnoha takzvaných voleb v autoritářských režimech v tomto případě jsme neznali výsledek předem. Zkušení mezinárodní pozorovatelé volby shledali svobodnými a férovými. Poražená princezna Julia Tymošenková by se neměla přít o výsledek, ale měla by začít pracovat na vlastním volebním vítězství v roce […]

Nedávno jsem krátce před jednou hodinou odpoledne vešel do restaurace Atrium nedaleko britského parlamentu, hojně navštěvované politiky, vládními úředníky a novináři, abych poobědval s přítelem, mimochodem proslulým svou ostrou kritikou islamismu. Místo něj se však ve dveřích objevilo hejno bradatých islamistů, oblečených stylově to plandavých tunik a kalhot. Mluvili vzrušeně do svých mobilů a potom v místnosti v zadní části restaurace vyvěsili černý transparent s heslem „Šaría pro UK“ tak, aby jej mohly dobře snímat kamery štábů, které se dostavily na jejich tiskovou konferenci. Kromě toho rozdávali letáky s úhledně napsanými slogany jako „Islám bude vládnout světu“, „Demokracie je pokrytectví“ […]

Na začátku roku 2010 nemáme vlastně ani tak multipolární jako spíše bezpolární svět. Islámský terorista, který se pokusil zničit letadlo nad Detroitem, způsobil záblesk iluze, že vše je opět jasné. Dekáda mohla skončit dalším 11. zářím. Takže měl George Bush nakonec pravdu a „válka proti teroru“ je hlavním bojem naší doby? Pokud ano, co v takovém případě s klimatickými změnami? A s faktem, že miliarda lidí žije méně než z jednoho dolaru na den? A s šířením nukleárních zbraní, hrozbou světové epidemie, krizí globálního kapitalismu? O věčném riziku války mezi státy, ke které dochází vždy, když na scénu přicházejí nové […]