Těsně před skutečným kolapsem dochází k záhadnému průlomu: lidé zničehonic vědí, že už je po všem, už se dál prostě nebojí. Režim v tom okamžiku ztrácí svoji legitimitu, ale i výkon jeho moci je najednou vnímán jen jako impotentní panická reakce. Všichni známe tu klasickou scénu z kreslených filmů: kocour se dostane na okraj střechy a jde dál, aniž by si všímal, že už nemá pod nohama nic pevného. Padat pak začne až ve chvíli, kdy se podívá dolů a uvidí pod sebou propast. Když režim ztratí svoji autoritu, ocitá se v situaci kocoura nad propastí; k pádu už mu […]

2. Jean-Paul Sartre kedysi šokoval čítajúcu verejnosť paradoxným tvrdením, že Francúzi nikdy neboli takí slobodní ako počas nemeckej okupácie. Tvrdil, že je to len zdanlivý paradox,  pretože ľudí zotročuje pasca slobodného výberu, maskujúca prinútenie – a okupanti Francúzom prístup k tejto pasci odrezali. Francúzi nemali na výber… A keď Francúzi nemali na výber, pre Poliakov to platí stonásobne!  Veď niektorí nemeckí satrapia sa Francúzom podlizovali, núkali, že keď s ich pomocou nastolia Neue Ordnung, aj pre nich sa nájde miesto pri bohato prestretom stole. No Poliakom bez okolkov a spôsobom, ktorý nenechal ani tieň pochybnosti, vysvetlili, že jediné uplatnenie, ktoré […]

Letošní dvacáté výročí svobody vyvolává otázku, jak se společnost s komunistickým dědictvím vlastně vypořádala. Vyrovnávání s minulostí je obtížně měřitelná disciplína, jistou odpověď ale může dát osud badatelských ústavů, které všechny středoevropské státy k tomuto účelu zřídily. Z jejich porovnání vychází Česko nejlépe. „Ten seznam, to bylo svinstvo. Za komunismu jsem byl v opoziční Solidaritě a najednou si teď kdokoli v Polsku o mně mohl myslet, že jsem byl agent tajné policie,“ říká ještě i po čtyřech letech rozčileně Andrzej Jagodzinski. Jeho jméno je dobře známé i v Česku, byl několik let ředitelem Polského institutu v Praze, přeložil do polštiny […]

Biely fľak: V Druhej svetovej vojne spojenci zabíjali aj civilistov. Svätodušné sviatky som strávil St. Malo, na výbežku pevniny v Bretónsku, kde sa raz do roka koná podivuhodný literárny festival, venovaný textom, ktoré sa dívajú do sveta. “Úžasní cestujúci”, znelo tohtoročné motto – mysleli sa tým asi aj žasnúci cestujúci. St. Malo obklopuje mohutné mestské opevnenie, ktoré vyzerá, že musí odolať každej búrke dejín. Aj domy so svojimi solídnymi sivými múrmi vyzerajú ako pevnosti, odkazujúce na to, že obyvatelia ešte dlho neboli meštiaci a patricijovia, ale korzári a republikáni (1590 bola v St. Malo vyhlásená republika). Jedna z najväčších ulíc […]

Prečo nás pohľad na krásnu scenériu navádza na bozkávanie? Neďaleko mostu Rialto, kúsok od rybieho trhu, stál párik a bozkával sa. Obaja, on aj ona boli dobre oblečení, vysokí, štíhli a krásni. Obklopovali ich gotické okná a ďalšie typicky benátske architektonické detaily a tlmená žiara pomarančových a ružovkastých odtieňov zapadajúceho slnka. Šťastie Benátok Stáli na prázdnom priestore pri Canal Grande. Stáli tvárou v tvár, v tesnom objatí, a nevnímali svet okolo seba. Napriek tomu mi na zlomok sekundy hlavou prebleskla otázka: „Kde sú schované kamery?“ Po chvíli som však usúdil, že sa nepatrí zvedavo zízať na bozkávajúcu sa dvojicu a odvrátil […]

Čo nás ešte spája, keď poľský inštalatér v Londýne prechádza na stanici vo Frankfurte okolo rumunského zberača jahôd z Barcelony a ani si nekývnu hlavou na pozdrav? Neviem sa zbaviť pocitu, že naše kedysi socialistické krajiny prežívajú rovnakú drámu ako milenecký pár, z ktorých každý má už dieťa z predchádzajúceho manželstva, a keď sa rozhodnú mať spolu ďalšie, z ich domu sa občas ozýva zúfalý krik: „Rýchlo poď sem, tvoje dieťa a moje dieťa bijú naše dieťa.“ Myšlienka, že rok 1989 mal byť mojím aby rok 2009 bol našim rokom je veľmi pekná, ale mne sa skôr vidí, že veci […]

Všichni přátelé, co občas šlápnou do pedálů, o tom básnili. A všichni už to měli za sebou, dokonce nejednou. A básnili pořád pryč, až jsem i já na dovolenou na moři a kole s obavami kývla, jen a jen muži pro radost. Jaké bylo moje překvapení, když jsme se před Hlavním nádražím u našeho autobusu sešli – všichni účastníci zájezdu. Kromě dvou tří manželských párů tu byla většina žen v nejlepších (těch mých!) letech. K mému údivu si jely zakololodit jen tak, pro radost z pohybu, samy od sebe a dobrovolně, zatímco své muže zanechaly práci a rodině. Na zastávce […]

S Ivanem Klímou o utopiích, Kunderovi a dnešní vzpouře mladých. Už čerstvě vydané paměti Ivana Klímy Moje šílené století naznačily, že tento nejpřekládanější český spisovatel se umí na svůj život podívat s odstupem. A v tomto rozhovoru to jen potvrzuje. Na rozdíl od řady jeho vrstevníků nežije svůj sen z 60. let, kdy mnozí věřili, že Československo dá světu nový systém rozkročený mezi komunismem a demokracií. Zřejmě i proto je stále inspirativní. Co vás přimělo k napsání pamětí, navíc tak otevřeným způsobem? To mi jednou Adam Drda z Rádia Česko, kam jsem psal ranní fejetony, říkal, že bych měl promluvit […]

Within five years our economy will reach the level of Austria!, shouted the man with the tannoy. I was beside myself with joy, and so were the crowds around me. It was on a freezing November day, I was thirteen years old and the man was Milan Kňažko, actor, people’s tribune and one of the leaders of Slovakia’’s democratic opposition. For many inhabitants of Bratislava, a city just 60 kilometres from Vienna, the non-aligned neighbour Austria was a model, a dream country, an idyllic world of make-believe, a way out of the isolated prison of their really existing socialism. The […]

Ať se stane v dalších dnech cokoli, Írán už napsal novou kapitolu v dějinách lidových hnutí. Každá jednotlivá íránská žena nebo muž, každý, kdo prolomil osobní bariéru strachu a účastnil se se zelenou stužkou pokojného protestu v ulicích Teheránu a jiných měst, je tvůrcem dějin. Osamělý jednotlivec je bezmocný. Společně, pouhou silou počtu, mohou – byť jen na několik hodin – dokonale zaskočit násilnickou moc státu. Ani brutální hrdlořezové milicí nemohou prostě umlátit tolik lidských bytostí. Pokud se zeleně odění protestující neuchýlí k násilí a dokud se budou shromažďovat v tak velkém počtu, bude jim Mahátma Gándhí tleskat ze záhrobí. […]