The Guardian

http://www.guardian.co.uk/

Výročí v Číně a v Evropě / Esej

Někdo by měl ustanovit 4. červen jako datum revize čínského, evropského a amerického modelu. Proč 4. červen? Protože v tento den v roce 1989 se cesty evropského a čínského komunismu definitivně rozešly. Nikdy nezapomenu, jak jsem stál v redakci novin ve Varšavě a uprostřed nadšení z prvních částečně svobodných voleb v Polsku jsem cítil svírání v žaludku, když jsem se díval na záběry mrtvých a raněných demonstrantů, jejichž těla byla odnášena z náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Dvacet let poté jsme svědky dvou ostře kontrastujících velkých modelů – čínského a evropského. Oba jsou bezprecedentní, komplexní, oba se vyvíjejí a oba […]

Zpráva ze Stockholmu / Esej

Pohleďte na Evropu. Domov pro staré lidi. Kontinent, který si vybral bezvýznamnost. Mezinárodní hráč ve strategických rozpacích. Slabý, rozdělený a pokrytecký. Tohle všechno můžete slyšet o Evropě z úst pozorovatelů ve Washingtonu, Moskvě a Pekingu. Úkolem nás Evropanů je tento názor změnit. Můžete být Evropanem bez jakýchkoli emocionálních, intelektuálních či idealistických vazeb na Evropskou unii, ale potřeba 27 států EU mít silnější a koordinovanější zahraniční politiku je očividná. Ve světě, který se rostoucí měrou mění pod vlivem neevropských velmocí, zejména Číny, slábne relativní síla i těch největších evropských států. A bude slábnout dál. Pokud si myslíte, že mluvím o nějaké […]

Pštros, nový symbol EU / Esej

Před několika dny jsem slyšel jednoho britského proevropského politika říct velmi zvláštní věc. Svěřil se s tím, že jeho strana navrhne, aby kampaň před volbami do Evropského parlamentu byla o Evropě. Sklidil zdvořilý smích přítomných. Evropské volby mají být o Evropě? Jak originální. Jak absurdní. A netýká se to jen ostrovní, euroskeptické Británie. Pro eurovolby, které se konají počátkem června ve 27 zemích Evropské unie, budou rozhodující především národní a lokální témata. Většina z těch, kteří se budou vůbec obtěžovat hlasovat, bude tyto volby chápat jako šanci vyjádřit názor na politické strany, osobnosti a vlády svých vlastních zemí. Nebude je […]

Tak pravil Konfucius / Esej

Čína prožívá renesanci tradičního myšlení a Západ má o čem přemýšlet. Když jsem byl dítě, s Čínou se mi pojila představa mírně komicky vyhlížejícího Číňana s řídkými vousy ve vyšívaném hedvábném rouchu, s kuželovitou čepicí, vykřikujícího se směšným přízvukem „tak praví Konfucius”. Později to byly černobílé fotografie z Maova období, které mi ukazoval můj entuziastický anglický učitel, ještě později pak naivně dezinterpretovaná kulturní revoluce (pořád mám svoji studentskou malou rudou knížku). Dnes je to čínská akademička Jü Tan s americkým vzděláním a v černém kostýmu, která mi zde v Pekingu vysvětluje, co to vlastně ten Konfucius pravil. Čína prožívá návrat […]

Člověk z Davosu / Esej

Člověk z Davosu, nejvyspělejší savec na planetě, by měl říct “sorry za ekonomický chaos,” do něhož nás uvrhl. Žádá to po něm konzervativní poslanec britského parlamentu Michael Gove v londýnských Timesech. Je něco předvídatelného a zároveň komického v této hře na viníky, v níž politici viní bankéře, bankéři regulátory, regulátoči politiky a tak dále. Ti z nás, kdo nejsou finančními experty, začínají teprve teď chápat, co se vlastně stalo špatně a co George Soros popsal jako superboom, následovaný superbublinou. Na základě toho, co zatím víme, mám vlastní seznam lidí, kteří by se měli zodpovídat za svůj podíl na krizi. Podvodníci […]

Naše selhání / Esej

Slabá, rozdělená, nekoherentní, pokrytecká a rozčilující – tato slova slyšíte dnes o Evropské unii v kuloárech Pekingu či Washingtonu. Události prvního týdne roku 2009 jako kdyby dávaly našim kritikům za pravdu. Jen se podívejte na ten zmatek, v němž jsme se octli. Evropa čelí dvěma akutním krizím, které ohrožují jak naše zájmy, tak naše hodnoty. Válka v Gaze je popřením všech principů, jimiž se Evropa zaštiňuje. Je v přímém rozporu s našimi životními zájmy nejen proto, že dnešní utrpení Palestinců (dílem způsobené samotnými Palestinci a jejich nezodpovědnými lídry) jen posílí hněv muslimů žijících v Evropě. Rusko-ukrajinský spor o plyn už […]

Těžká volba / Esej

Šťastný nový rok? To je snad žert. Začne nářkem – a bude se zhoršovat. Už teď, v první opravdu globalizované krizi kapitalismu, přišly miliony lidí na celém světě o práci. Desítky milionů dalších o ni přijdou už brzo. Ti šľastnější z nás, kteří si ji udrží, se budou cítit chudší a nejistější. Čerstvý laureát Nobelovy ceny za ekonomiku Paul Krugman slibuje měsíce ekonomického pekla. Díky, Paule, taky ti přejeme šťastný nový rok. Ekonomické problémy všude vydráždí politickou scénu, ale řeči o konci kapitalismu jsou značně přehnané. Nemyslím si, že rok 2009 bude pro kapitalismus totéž co rok 1989 pro komunismus. […]

Ako sa autori pokúšajú zachytiť myšlienku / Esej

Existuje spôsob opisovania skutočnosti, ktorý zodpovedá vážnosti sveta a súčasne aj jeho absolútnej ľahkomyseľnosti, pretože aj tie najnáruživejšie precítené zážitky, alebo práve tie najnáruživejšie, nemajú žiadnu váhu. Nedávno som si prečítal zbierku esejí o literatúre Psychologický román od Leona Edela, na ktorú som narazil v antikvariáte. Leon Edel sa preslávil predovšetkým ako životopisec Henryho Jamesa. V tejto knihe sa však venuje teoretickejším problémom: pokúša sa rekonštruovať dejiny zvláštneho útvaru, zvaného psychologický román. Hneď na začiatku cituje dvoch románopiscov 19. storočia ako dôkaz, že spisovatelia sa už v tých časoch trápili s otázkou myšlienkových pochodov. Tušili, že tu ide o čosi […]

Zločin a moc / Esej

Chorvátsko je hustě proplněná síť kriminálniků, politiků, velkého biznisu a policie. Když se o mé vlasti zmiňují světová média, obvykle to – pokud nejde o sport – nevěští nic dobrého. Naposledy, když v centru Záhřebu vybuchlo auto. Stalo se to několik metrů od budovy parlamentu. Oběťmi této typicky mafiánské popravy byli dva lidé: vydavatel a novinář Ivo Pukanić a jeden z jeho zaměstnanců. Čím byla zpráva o smrti těchto dvou lidí tak zajímavá, že obletěla celý svět? Jejich vražda je symptomem většího a vážnějšího problému: dlouholeté a beztrestně rostoucí zločinnosti. Chorvatští politici zareagovali na bombu horečnatým proudem prohlášení a samotný […]

Čas otázek / Esej

Když jsem se krátce po půlnoci v úterý 4. listopadu 2008 připojil k tančícím davům před Bílým domem, bylo to, jako kdybych tančil s dějinami. Za zvuku bubnů dav skandoval: Bushi, zmiz! Na shledanou-ou-ou-ou! Obama! Obama! Auta troubila, z otevřené červené dodávky kvílel saxofon. Mladý muž bušil do kastrolu kovovou lžící. „V životě jsem nebyla na takovém super posvícení,“ svěřila se mi zasněným hlasem afroamerická paní v šátku z americké vlajky a dál se vlnila 16. ulicí. A jak je dnes zvykem, všichni kolem mě buď blábolili do mobilů, nebo jimi fotili. Především však tito převážně mladí nadšenci skandovali heslo […]