Martin M. Šimečka

Martin M. Šimečka (1957) je spisovateľ. Žije v Bratislave. Do roku 1989 publikoval v samizdate, neskôr bol šéfredaktorom vydavateľstva Archa, od roku 1997 viedol kritický týždenník Domino-Fórum a v rokoch 1997 – 2006 pracoval v denníku SME, z toho sedem rokov ako šéfredaktor. Je tiež autorom noviel (Džin a Záujem), súboru komentovaných listov jeho otca z väzenia Světelná znamení a knihy esejí Hľadanie obáv. Od novembra 2006 do januára 2009 bol šéfredaktorom politicko-kultúrneho týždenníka Respekt, ktorý vychádza v Prahe, dnes je jeho editorom.

Proklaté známky / Komentár

Je to „nespravedlivé a neopodstatněné“, rozčiloval se koncem března řecký ministr financí George Papaconstantinou, když ratingová agentura Moody’s jeho zemi opět snížila známku. Podle ministra to víc než o ekonomické situaci v Řecku „vypovídá o špatných úmyslech a nevypočitatelnosti samotné agentury“. Papaconstantinou agentury zároveň obvinil, že zatímco zaspaly a dlouho úplně pomíjely rizika vedoucí ke globální krizi v roce 2008, dnes se předhánějí v zaručených proroctvích“ dalších krizí. Přestože ministrův zoufalý výkřik Řecku z bryndy, již si způsobilo do velké míry samo, nepomůže, jako příspěvek do debaty o dosud nepotrestaných vinících obrovské finanční krize stojí za pozornost. Kdo spustil lavinu Americká vládní […]

Jaderná renesance má smělu / Stĺpček

Vlna tsunami se valí dál, byť vody předběžně opadly. Proměnila se totiž ve vlnu lidských emocí. V Německu se o víkendu desítky tisíc lidí spojily v živém řetězu proti prodlužování životnosti jaderných elektráren v zemi a ve světě se už rozběhla debata o budoucnosti nukleární energetiky. Analytici přicházejí s předpovědí, že renesance atomu, která se v posledních letech zdála být hotovou věcí, se odkládá nebo úplně končí. Jaderné elektrárny a odpor proti nim přímo symbolizují dilema, v němž se nachází celý svět. Je to spor o to, zda má lidstvo dostatek rozumu, technických dovedností a představivosti, aby se dokázalo vyhnout […]

Vláda bez etosu / Stĺpček

V polovině devadesátých let chtěl tehdejší autoritářský vládce Slovenska Vladimír Mečiar zvednout DPH na tisk na 14 procent. Zvedla se obrovská vlna nesouhlasu v médiích a slovenské noviny na pokyn svých vydavatelů vyšly na protest s titulní bílou stranou. Všem bylo jasné, že úmysl zvýšit DPH je pokusem vládní moci omezit svobodu opozičního tisku, který ztěžoval vládě život. Dodnes mi není úplně jasné, proč se nakonec Mečiar zalekl, ale faktem je, že od zvýšení DPH tehdy upustil. Vláda, která měla šanci být tou nejlepší od roku 1989, udělala za pár měsíců hodně proto, aby byla tou nejhorší. O pár let […]

Dozrávání národa / Esej

Listopad 1989 mohl začít už o den dřív – na Slovensku, ale je příznačné, že nezačal. 16. listopadu prošla Bratislavou skupina asi 200 studentů doprovázena policií, dostala se až před ministerstvo školství a žádala dialog s ministrem. Studenti chtěli debatovat o školských reformách a svobodě. Promluvil si s nimi na ulici před budovou mocný muž – tajemník městského výboru strany Gejza Šlapka a slíbil, že se jejich požadavky bude zabývat. Tím to skončilo. O den později policie v Praze surově zmlátila stovky studentů a revoluce doopravdy zařala. Ten rozdíl v přístupu režimu v obou státech tehdejší federace byl typický – na Slovensku byli komunisté měkčí […]

Vládci světa / Esej

Typický pozdrav vypadá takto: nejdřív úsměv a pohled do očí, vzápětí zrak padne na vaši jmenovku na klopě saka a poté zabloudí za vaše rameno, zda není v okolí někdo významnější. Sir Martin Sorrell, šéf velké reklamní agentury WPP Group, si ve svém blogu mohl dovolit tuto lehkou sebeironii, protože i on patří mezi „muže z Davosu“, několik tisíc příslušníků nového lidského druhu, kteří se setkávají pravidelně každou zimu v odlehlém lyžařském středisku ve švýcarských Alpách a odtud prorokují, kam se bude ubírat svět. Letos to podle komentátora Financial Times Gideona Rachmana probíhalo jako obvykle – hektických pět dnů s […]

Rozdělená země / Reportáž

Barva řídce osídlené maďarské pusty je v lednu hnědá a nebe je šedé. Známkou života jsou jen káňata čekající na kůlech u cesty na kořist. Cizinec projíždějící touto krajinou se nediví, že Maďaři považují za svůj národní rys melancholii a za svou kulturu smutek. Pak se rovina najednou zvlní, objeví se lesy, louky a občas lze z cesty zahlédnout vesnici. Centrem tohoto malého ostrova kopečků v oceánu pusty je městečko, jež koncem 17. století založili němečtí mniši a nazvali ho Moor – Bažina. Maďaři si ho později přejmenovali na Mór – Mouřenín. Oba názvy dobře ilustrují současný spor mezi Evropou […]

Piráti u moci /Komentár

Když Česká pirátská strana s velkou pompou ohlásila před Vánocemi vznik webové stránky po vzoru WikiLeaks, za jedno z prvních vítězství nad vládním establishmentem si připsala zveřejnění smlouvy na nákup zdravotnických přístrojů organizací samosprávy Ústeckého kraje. Pirátská strana, jež si tímto činem buduje v českém prostředí pověst téměř disidentské skupiny odhalující pečlivě střežená státní tajemství, by dnes na Slovensku vypadala jako parta komiků. Téměř ve stejnou dobu – těsně před Vánocemi – totiž slovenský parlament odhlasoval novelu občanského zákoníku, podle níž budou od letošního ledna všechny obchodní smlouvy uzavřené se státem (včetně samosprávy) vyvěšené na internetu a zveřejnění bude podmínkou […]

Čekáni na ideje / Esej

Ani za dva roky od vypuknutí krize se ekonomické myšlení neprokousalo k novému paradigmatu. Myšlenkové stereotypy utvářené po celá desetiletí přitom vzaly v poslední době za své a uprázdněné místo se nedaří ničím zaplnit. Kniha Nassima Taleba The Black Swan (Černá labuť) vypráví o krůtě, která po tisíc dnů dostává krmi, po níž radostně tloustne. Každým dnem roste její přesvědčení, že farmář ji krmí v jejím životním zájmu. Až přijde den tisící první a s ním řezník. Jaké překvapení! Myšlenkový stereotyp krůty nám vůbec není tak cizí, jak si myslíme, a autor Černé labutě to ukázal na spoustě příkladů z […]

Anděl hladu / Recenzia

Než člověk vyhladoví, vroste mu před smrtí do lícních prohlubní něco jako bílý zajíc.“ Tento bílý zajíc, přesněji anděl hladu, „zavěšen v měkkém patru úst jako pijavice“, si během pěti let vzal z jednoho sovětského lágru asi deset procent jeho obyvatel – rumunských Němců. Herta Müllerová, nositelka Nobelovy ceny za literaturu, napsala o jednom, který přežil, a dala mu jméno Leo. Když ho v lednu 1945 posadili do vagonu, bylo mu sedmnáct. Lágrová literatura je samostatný žánr, jenž bude žít, dokud budou ve světě existovat lágry. Se zánikem sovětských gulagů se však zdálo, že přinejmenším tato část historie je literárně […]

Kybernetik bez emocí / Analýza

Vůně pečeného masa a smažené cibule se line náměstím lemovaným domy, jež vypadají jako zmenšené makety paláců ze sousední Vídně. Lidé upíjejí svařené víno u dřevěných budek, ale přestože je pár dnů po volbách, které změnily politickou mapu země, o politice se tady nikdo moc nebaví. Sotva sto metrů odsud se přitom tyčí honosné sídlo bratislavského primátora, které právě dobyl bývalý komunista. Takové znesvěcení města hrdého na revoluční atmosféru z listopadu 1989 a pravicovou tradici by ještě před pár lety hnulo žlučí mnoha lidem. Ale dnes? Bratislava je v klidu a nový primátor Milan Ftáčnik se žádné bouře davů, jaká […]