Korupcia vedie ku kolapsu Putinovej lžidemokracie. Jej ničivá sila sa však nezastavuje na štátnej hranici, ale ohrozuje aj našu demokraciu. Veľké myšlienky prichádzajú na holubích nôžkach, poznamenal Nietzsche. Prečo sú tak ticho? Len trhajú na kusy naše predsudky a ukazujú nám naše biele škvrny. V každom prípade to platí o ruských voľbách 4. decembra. Plesnutie facky vládnej strane a pád ilúzií, ktoré sa s ňou spájajú, avizujú jej zánik. Pritom tento rok sa mal končiť korunováciou ruského čísla 1. Jeho hviezda žiarila jasne ako nikdy predtým. Pritiahol do Ruska Olympijské hry a Majstrovstvá sveta vo futbale, na jeho narodeninách sa tlačili patrične odmenené hviezdy z Francúzska […]

Kdo jsou finanční trhy, jež se v jazyce médií staly symbolem nové světové moci. Když večer 18. června 1815 Napoleon kapituloval v bitvě u Waterloo, byl Nathan Rothschild hodně zarmoucený. Zlato, které skoupil po celé Evropě v naději, že válka Britů s Napoleonem potrvá dlouho a britská vláda bude jeho zlato potřebovat na financování armády, mu leželo v bednách a on věděl, že začne rychle ztrácet na ceně. Měl však jednu výhodu: o britském vítězství věděl jako jeden z prvních, začal tedy za všechny rodinné peníze houfně nakupovat britské dluhopisy, protože předpokládal, že britské vítězství vyžene jejich cenu nahoru. Když je o dva roky později prodával, vydělal na tom v dnešních […]

Pane prezidente, pane ministře – milý Guido, vážené dámy a pánové, dovolte mi začít historkou. Před dvaceti lety, v roce 1991, jsem jel jako novinář do Federální republiky Jugoslávie. Když jsem dělal rozhovor s prezidentem Chorvatské banky, někdo mu zavolal informaci, jejíž význam nebyl úplně jasný. Volající mu sdělil, že parlament jiné republiky, Srbska, před chvílí odhlasoval dotisk neoprávněného množství bankovek společně měny – dinárů. Bankéř zavěsil a řekl: „To je konec Jugoslávie.“ Měl pravdu. Jugoslávie se rozpadla. Rozpadla se i „dinározóna“. Víme, co přišlo potom. Měnové záležitosti mohou být záležitostmi války a míru, života a smrti federace. Dnes mají Chorvatsko, Srbsko […]

Parížsky filozof a neonacistoch, Európe a rebélii. Po vraždení Andersa Breivika a vraždení neonacistov z Zwickau sa verejnosť v Nórsku a Nemecku prebrala zo sna. Nikto nepočítal s tým, že zlo je tu hneď za dverami. André Glucksmann v Interview rozhovore s Richardom Herzingerom nás núti dívať sa hlbšie: „Už nevieme, že vo svete sú nepriatelia, zločineckí nepriatelia. Je to tá veľká otázka, ktorá má zamestnáva už roky: západný svet trpí na chorobu pochádzajúcu z viery, že sme dospeli na koniec dejín. Ale ak sa domnievame, že sme sa ocitli na konci dejín, nemáme skutočného nepriateľa, žiadne skutočné riziko už neexistuje. Tie ružové okuliare sú nebezpečné. […]

  Z reštaurácie vychádza telnatá postaršia panička. Ide pomaly, opiera sa o zimmer rám, opatrne pred seba kladie deformované chodidlá, prelieva sa z nohy na nohu. Na chrbte, v zvädnutej koži sa jej mastné pôlty trasú pri každom kroku. Je veľmi smutná a veľmi unavená. Za ňou kráča pekný opálený chlapec v priliehavom tričku, možno vnuk alebo synovec. Kráča za ňou a hanbí sa, tak sa za ňu hanbí, až klopí zrak a spomaľuje krok, akoby hovoril: ja vôbec nepatrím k tej tučnej panej. Hanbí sa pred hosťami v reštaurácii, ale predovšetkým pred vyčačkanou blondýnkou s vizážou samopašnej samičky škrečka, ktorá ho sprevádza. […]

The great Russian writer Nikolay Gogol once noted in a private letter that his unwritten works were his “heavenly visitors”’. That is, they already existed in heaven and just had to descend to earth, safely landing in the author’’s mind. That’’s basically what I have to say about the Duma elections due on 4 December, as well as the presidential election due in March. The good news is that their results have already been written in the Kremlin heaven and that all state politics has to do is bring them down to earth safely without any scandals and misunderstandings. I’’m […]