Respekt

http://www.respekt.cz

Piráti u moci /Komentár

Když Česká pirátská strana s velkou pompou ohlásila před Vánocemi vznik webové stránky po vzoru WikiLeaks, za jedno z prvních vítězství nad vládním establishmentem si připsala zveřejnění smlouvy na nákup zdravotnických přístrojů organizací samosprávy Ústeckého kraje. Pirátská strana, jež si tímto činem buduje v českém prostředí pověst téměř disidentské skupiny odhalující pečlivě střežená státní tajemství, by dnes na Slovensku vypadala jako parta komiků. Téměř ve stejnou dobu – těsně před Vánocemi – totiž slovenský parlament odhlasoval novelu občanského zákoníku, podle níž budou od letošního ledna všechny obchodní smlouvy uzavřené se státem (včetně samosprávy) vyvěšené na internetu a zveřejnění bude podmínkou […]

Lidé se zbavují strachu / Rozhovor

19. prosince 2010 vyšlo do ulic v hlavním městě Běloruska Minsku na 40 tisíc lidí na protest proti zfalšovaným volbám, po nichž se prezident Alexandr Lukašenko prohlásil vítězem se ziskem téměř 80 procent hlasů. Demonstrace byla brutálně potlačena a následovala vlna represí proti opozici. 27. prosince vtrhla do redakce nezávislého týdeníku Naša Niva tajná služba KGB. Redaktor týdeníku Andrej Dyńko, spisovatel a předseda běloruského PEN klubu, poskytl den poté Respektu rozhovor přes e-mail. Co hledala KGB v redakci vašeho týdeníku? Měla povolení k prohlídce? Vtrhli sem a udělali domovní prohlídku také v bytě šéfredaktora. Povolení měli – jsou posedlí zdáním […]

People are beginning to lose their fear

Some 40,000 people took to the streets of the Belarusian capital Minsk on 19 December to protest against the rigged election, in which President Aleksandr Lukashenka claimed victory with nearly 80 percent of the vote. The brutally suppressed demonstration was followed by a wave of repression against the opposition. On 27 December the KGB burst into the offices of the independent weekly Nasha niva. One of the paper’’s editors, Andrei Dynko, a writer and Belarusian P.E.N. chairman, answered the Czech weekly Respekt’’s questions by e-mail. What was the KGB looking for in your editorial offices? Did they have a search […]

Čekáni na ideje / Esej

Ani za dva roky od vypuknutí krize se ekonomické myšlení neprokousalo k novému paradigmatu. Myšlenkové stereotypy utvářené po celá desetiletí přitom vzaly v poslední době za své a uprázdněné místo se nedaří ničím zaplnit. Kniha Nassima Taleba The Black Swan (Černá labuť) vypráví o krůtě, která po tisíc dnů dostává krmi, po níž radostně tloustne. Každým dnem roste její přesvědčení, že farmář ji krmí v jejím životním zájmu. Až přijde den tisící první a s ním řezník. Jaké překvapení! Myšlenkový stereotyp krůty nám vůbec není tak cizí, jak si myslíme, a autor Černé labutě to ukázal na spoustě příkladů z […]

Anděl hladu / Recenzia

Než člověk vyhladoví, vroste mu před smrtí do lícních prohlubní něco jako bílý zajíc.“ Tento bílý zajíc, přesněji anděl hladu, „zavěšen v měkkém patru úst jako pijavice“, si během pěti let vzal z jednoho sovětského lágru asi deset procent jeho obyvatel – rumunských Němců. Herta Müllerová, nositelka Nobelovy ceny za literaturu, napsala o jednom, který přežil, a dala mu jméno Leo. Když ho v lednu 1945 posadili do vagonu, bylo mu sedmnáct. Lágrová literatura je samostatný žánr, jenž bude žít, dokud budou ve světě existovat lágry. Se zánikem sovětských gulagů se však zdálo, že přinejmenším tato část historie je literárně […]

Kybernetik bez emocí / Analýza

Vůně pečeného masa a smažené cibule se line náměstím lemovaným domy, jež vypadají jako zmenšené makety paláců ze sousední Vídně. Lidé upíjejí svařené víno u dřevěných budek, ale přestože je pár dnů po volbách, které změnily politickou mapu země, o politice se tady nikdo moc nebaví. Sotva sto metrů odsud se přitom tyčí honosné sídlo bratislavského primátora, které právě dobyl bývalý komunista. Takové znesvěcení města hrdého na revoluční atmosféru z listopadu 1989 a pravicovou tradici by ještě před pár lety hnulo žlučí mnoha lidem. Ale dnes? Bratislava je v klidu a nový primátor Milan Ftáčnik se žádné bouře davů, jaká […]

Ozvěna výstrelu / Komentár

Výstřel padl v pondělí večer ve vesničce Limbach na úpatí Malých Karpat kousek od Bratislavy. Jeho ozvěna otřásla celou zemí v úterý ráno, protože kulka prostřelila srdce Ernesta Valka, advokáta, který si vybudoval pověst i firmu podle amerického vzoru slavných právníků. Vrah ho zabil v jeho domě v prominentní vilové čtvrti, kde bydlí třeba hokejista Miroslav Šatan nebo prezident republiky Ivan Gašparovič. Proč byl na Slovensku zavražděn významný právník Ernest Valko. Kromě smutku ze ztráty člověka, který měl významné postavení ve společenských a politických kruzích slovenské pravice, se ihned vynořila zděšená otázka, zda vražda není jen strašlivým vnějším projevem temných […]

A Lesson in Accounting

It feels a bit like a crash course in economics, one that all of Slovakia seems to be attending. The curriculum consists of only one subject: how can the government reduce an unhealthy level of indebtedness? How much should it cut itself and how much should it squeeze out of its citizens? For the past four years Robert Fico’s left-wing government did not bother the Slovaks with news about the state’’s indebtedness and now they have suddenly woken up to the news that the country is in a big financial mess. However, the problem is that, unlike in the neighbouring […]

Lekce z účetnictví / Komentár

Vypadá to trochu jako rychlokurz z ekonomiky. Tady ovšem sedí ve třídě celá země. Téma je jediné: co má dělat stát, který je nezdravě zadlužen? Kolik má uspořit na sobě samém a kolik má vyždímat z občanů? Slováci po čtyřech letech levicové vlády Roberta Fica, která je neobtěžovala zprávami o vysoké zadluženosti státu, najednou dostávají informaci, že jsou ve velkém finančním průšvihu. Problém ovšem je, že na rozdíl od českých politiků, kteří vyhráli volby díky slibům, že budou šetřit, slovenští voliči dali hlasy nynější vládě Ivety Radičové z jiných než ekonomických důvodů. Svou volbou protestovali proti Ficově vládě, její korupci […]

Neběhej jako Murakami / Recenzia

Japonský spisovatel Haruki Murakami (61) uběhl za svůj život něco přes 70 tisíc kilometrů. Toto číslo se dá vypočítat z jeho knížky s názvem O čem mluvím, když mluvím o běhání, podle níž už 25 let – až na několik přestávek – běhá šestkrát týdně 10 km, tedy zhruba 250 km měsíčně. To znamená, že za ta léta oběhl zeměkouli po rovníku (40 tisíc km) téměř dvakrát. Snad to nevyzní jako chlubení, když řeknu, že já (53) mám za sebou zeměkoule už zhruba tři, a byť je moje osobní historie běhání úplně jiná (začínal jsem v mládí jako nadějný mílař, […]