19. prosince 2010 vyšlo do ulic v hlavním městě Běloruska Minsku na 40 tisíc lidí na protest proti zfalšovaným volbám, po nichž se prezident Alexandr Lukašenko prohlásil vítězem se ziskem téměř 80 procent hlasů. Demonstrace byla brutálně potlačena a následovala vlna represí proti opozici. 27. prosince vtrhla do redakce nezávislého týdeníku Naša Niva tajná služba KGB. Redaktor týdeníku Andrej Dyńko, spisovatel a předseda běloruského PEN klubu, poskytl den poté Respektu rozhovor přes e-mail.
Foto: Peter Župník
Co hledala KGB v redakci vašeho týdeníku? Měla povolení k prohlídce?
Vtrhli sem a udělali domovní prohlídku také v bytě šéfredaktora. Povolení měli – jsou posedlí zdáním legality – na základě vyšetřování údajných „masových nepokojů“ a „poškozování státních symbolů“. Vzali nám všechny počítače a CD disky. Vzali také videa, která jsme udělali na povolební demonstraci 19. prosince. Máme však kopie s mnoha unikátními svědectvími.
Kolik lidí je ve vězení a z čeho jsou obviněni?
Asi 600 lidí je stále uvězněno, 26 lidí je už obviněno z účasti na „masových nepokojích“, asi u 60 lidí byly domovní prohlídky.
Jak vypadaly povolební protesty?
Měly silnou atmosféru a přišlo hodně lidí, i když pro mnohé to byla zřejmě jednorázová akce a nedá se počítat s tím, že by v protestech pokračovali. Na druhé straně je to poprvé po mnoha letech, kdy se zdá, že lidé se dokázali zbavit strachu. To je něco nového. Poprvé se stalo, že opozice se zviditelnila a „lidé z ulice“ s ní začali mluvit. Pokud však přijdou represe, obnoví se skepse. Teď je nejdůležitější dostat lidi z vězení a zachovat svobodu na internetu.
V Lukašenkově režimu se začíná zvedat vlna solidarity s pronásledovanou opozicí.
Zatím je tedy internet svobodný?
Ano.
Proč se Lukašenko odhodlal k tak tvrdému útoku na opozici, když v poslední době spíše uvolňoval svůj režim?
Lukašenkova akce byla předem dokonale připravena. Svědčí to o tom, že Lukašenko dostal strach z liberalizace režimu, kterou prováděl pod tlakem Západu. Vrací se ke svému konceptu násilí a šíření strachu. Chce být někým mezi Ivanem Hrozným a Machiavellim, jehož dílo údajně velmi pozorně studuje.
Evropská unie i OBSE tvrdě odsoudily manipulaci voleb. EU zřejmě zamítne slíbené čtyři miliardy eur pomoci Bělorusku. Jaký je Lukašenkův plán?
Chce následovat čínský model a je přesvědčen, že zahraniční investoři přijedou do země navzdory diktatuře a že nebude potřebovat ani půjčku Mezinárodního měnového fondu.
Má však napjaté vztahy i s Ruskem. Na koho se chce spolehnout?
Ruský prezident Medveděv Lukašenkovi blahopřál k vítězství, i když zdrženlivě. Ruský velvyslanec v Minsku žádnou podporu Lukašenkovi nedal. Ale to, že Rusové nemají Lukašenka rádi, bych nepřeceňoval. Jejich hlavním zájmem je udržet Bělorusko ve sféře svého vlivu.
Jaká je po těchto událostech budoucnost nezávislého tisku a vašeho časopisu?
Nevím. Jsou to těžké okamžiky, nevíme, co se stane zítra.
Byl jste překvapen tvrdostí útoku na opozici?
Ne. Už týden před volbami jsem se připravoval na zatčení, oblékal jsem si teplé spodky a bral vždy s sebou balíček toaletního papíru a notes. Podmínky v běloruském vězení jsou velmi tvrdé.
Jaká je reakce obyvatel na masové zatýkání?
Nastala nebývalá vlna solidarity. Rozběhnuty jsou nejméně čtyři iniciativy a sbírky na pomoc uvězněným. Je to něco úplně nového a nadějného. Seznamy uvězněných jsou na internetu, na Facebooku kolují zprávy o domovních prohlídkách, přátelé, ale i neznámí lidé chodí k bytům a domům, kde prohlídky probíhají, a čekají venku. KGB je z jejich přítomnosti velmi nervózní, protože chtěla operovat potajmu.
Je Lukašenkův útok znamením, že jeho režim slábne, nebo že naopak posiluje?
Tyto volby jsou jeho prohrou, protože nikdo v Bělorusku to nemůže vnímat jako „elegantní vítězství“. Je dnes slabší. Důležitá bude ovšem ekonomika – pokud přestane fungovat jako doposud, Lukašenko může padnout během pěti let.
Jak by se měl dnes zachovat Západ?
Mnozí tady přivítali ostrou reakci některých členských zemí EU, byť z Bruselu jsme se nedočkali jasných slov. Velkou odezvu měl článek ministrů zahraničí Schwarzenberga, Westerwelleho, Sikorského a Bildta v New York Times, byla to velká morální podpora občanské společnosti v Bělorusku.
Má Západ začít ekonomickou blokádu Běloruska?
Když v osmdesátých letech zahájily USA ekonomickou blokádu Polska po vyhlášení výjimečného stavu, ukázalo se to být efektivní. Důležité však je, aby bylo z ekonomického hlediska co blokovat. Neúčinná blokáda je nejhorší řešení.
Jste vy a vaši přátelé pod dohledem, máte odposlouchávané telefony, byty a redakce?
Žijeme a chováme se tak, jako bychom odposloucháváni byli. Pokud chcete být nezávislým novinářem, jinak se ani chovat nedá. Bohužel, i z toho důvodu musím teď ukončit náš rozhovor.