Zavraždenie štyroch Američanov v Líbyi a davy, útočiace na veľvyslanectvá Spojených štátov v celom moslimskom svete, ku ktorým došlo v posledných týždňoch v mnohých ľuďoch vyvolalo spomienky na rok 1979, keď radikálni islamisti obsadili americkú misiu v Teheráne. Pre rozvášnených extrémistov to vtedy bola tiež najlacnejšia cesta k posilneniu svojej pozície. Ak sa však priveľmi sústredíme na radikálny Islám, unikne nám iná analógia, podstatne lepšie vystihujúca súčasný stav obliehania na Blízkom Východe a Afghanistane: helikoptéry, ktoré sa vznášali nad strechou amerického veľvyslanectva v Saigone, keď sa do mesta valili tanky severovietnamskej armády. Týmto unáhleným odchodom sa skončilo dlhé a nákladné americké pôsobenie v Indočíne, ktorú […]

Trvalo osm let, než Bruselu došlo, že má co do činění se zloději krytými zkorumpovanými vládami. „Rozsah ztrát vinou rozkrádání eurofondů je skutečně šokující,“ řekla minulý týden eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová europoslancům ve výboru. Šok paní Redingové je sympatický, protože svědčí o její hluboké víře – nyní otřesené – v demokratickou vyspělost členských států EU, zejména těch nových. Když se EU v roce 2004 rozšiřovala o deset nových států, dělo se tak ještě v jistém okouzlení z pádu komunismu, nad nímž zvítězila touha po demokracii. Jenže my, obyvatelé postkomunistické Evropy, jsme už tehdy věděli, že Západu lžeme o své […]

Túto prednášku som napísal na počesť Tonyho Judta – historika, publicistu, učiteľa a priateľa – a je venovaná problematike, ktorá mu bola vlastná: budúcnosti progresívnej politiky v Európe a Severnej Amerike. Kladiem si rovnaké otázky, aké si kládol on: ako dať novú tvár politike v ére rastúcej nerovnosti, ako umožniť všetkým rovnaký prístup k verejnému blahu vo fáze uťahovania opaskov a ako utužiť jednotu Európy vo chvíli krízy a rozčarovania. Progresívna politika v ére uťahovania opaskov spočíva v nasledovnom: presvedčiť väčšinu, ktorá si chce udržať to, čo má – či už ide o krajiny, triedy alebo regióny – že ich budúcnosť závisí od toho, ako sa vysporiadajú s veľkou a neustále rastúcou menšinou […]

Nešťastně vedený spor o restituce poškozuje obě strany. Senát nemá dnes možnost zastavit vleklý spor, ale má možnost zastavit nešťastný, protože veskrze destruktivní způsob, jakým je veden. Jako bychom se tímto způsobem vedení sporu vraceli do některé z fází velkých společenských konfliktů, které v minulosti tolikrát těžce poškozovaly naši zem, duše lidí naší země. Občanská válka může být nejen horká, může být i studená. I ty bývají vleklé, nemilosrdné, urputné. Máme s tím nejednu zkušenost. Zneužívání minulosti Nemyslím, že dnes najdeme smírné, většinově přijatelné řešení, protože na to je bohužel příliš pozdě. Může ale už dnešní rozprava naznačit, že není všem dnům konec, že existuje a bude existovat […]

Francouzský filozof André Glucksmann považuje situaci v Evropě za extrémně znepokojivou”. V rozhovoru se věnuje selhání evropských intelektuálů, rozporům, které mohou vést k rozpadu EU a dokonce i k oživení starých nepřátelství, i otázce, proč je snaha o vytvoření Spojených států evropských” špatným cílem. André Glucksmann v roku 2005. Foto: Remy de la Mauviniere / AP Photo Pane Glucksmanne, máte ve světle intelektuální a existenciální zkušenosti, kterou jste ve 20. století jako antitotalitní myslitel získal, obavy o budoucnost Evropy? Nikdy jsem nevěřil, že s koncem fašismu a komunismu byla odvrácena veškerá nebezpečí. Dějiny se nezastavují na místě. Evropa nevystoupila z […]

Foto: Daniel Acker / Bloomberg via Getty Images “Prečo všetci tí ľudia plačú?“ túto otázku by si mohol položiť dakto neznalý nášho neuveriteľného talentu nášho národa na pokrytectvo, sledujúc predvolebné stranícke konferencie, zvané konvencie. Takémuto človeku asi tiež napadne, že na celom božom svete sa nenájdu ani nikdy nenašli ľudia, ktorí sa vzájomne natoľko zaujímajú o svoje city ako dnešní Američania. Televízne kamery mali buď zamontované nejaké zariadenie, vďaka ktorému medzi masami delegátov mohli okamžite zaostriť na zaslzené tváre, alebo sa tam nič iné nedalo snímať, pretože vznikol dojem, že ani jedno oko v sále neostalo suché. Rečníkom sa roztriasol hlas pri […]

Bol to snáď najslávnejší brífing pre prezidenta v dejinách. Šiesteho augusta 2001 ráno prezidenta Georga W. Busha čakala tajná správa o hrozbe, akú predstavuje Usáma bin Ládin a jeho teroristická sieť al-Kájda. Dnes už neslávne známy titulok tejto Dennej správy pre prezidenta – dokument najvyššieho stupňa utajenia, ktorý denne pripravujú americké tajné služby znel: Bin Ladín pripravuje útok na USA. O niekoľko týždňov neskôr, 11. septembra 2001 al-Kájda tento cieľ dosiahla. Pod tlakom Komisie 11. 9. pre vyšetrenie udalostí, ktoré k teroristickému útoku viedli, Biely dom 10. apríla 2004 túto dennú správu odtajnil – ale len tú jedinú. Vládni predstavitelia […]

Polemika s Martinem M. Šimečkou: Proč je dobře, že chce Madeleine Albrightová vydělávat v Kosovu peníze. Bývalá ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, přesněji řečeno jejím jménem zaštítěný fond, by se neměly ucházet o privatizaci Telekomu v Kosovu, píše v minulém Respektu můj kolega Martin M. Šimečka v článku nazvaném Pravidla idealismu. Podle něj chuť vydělávat peníze na území, jemuž Albrightová v devadesátých letech pomáhala vydobýt nezávislost, degraduje ideály spjaté s tehdejší americkou vojenskou akcí proti Srbsku a s americkou zahraniční politikou vůbec. Podle Martina Šimečky snaha Albrightové vydělávat na „dobytém“ území peníze dále posiluje nedůvěru v západní politiku, a to je velmi špatné. Dobré jméno Jde o názor, který se těžko vyvrací, stejně jako […]

Proč by firma Madeleine Albrightové neměla usilovat o koupi Telekomu v Kosovu. Obyvatelé Kosova měli už dávno postavit Madeleine Albrightové sochu. Právě jí totiž vděčí za dnešní nezávislost a někdejší ochranu před srbskými vojsky. Byla to „Albrightové válka“, jak se prý říkalo v Clintonově administrativě náletům na Bělehrad v roce 1999. Ona přesvědčila amerického prezidenta i členské státy NATO, že je mravní povinností demokratické Ameriky postavit se proti agresivním diktaturám, jako byla ta Miloševićova. Tu sochu v Prištině měli Albrightové postavit třeba i v nadživotní velikosti. Ale neměli by jí prodávat svůj Telekom. Společnost Albright Capital Management (v konsorciu s portugalským Telecomem) je jednou z pěti firem, které usilují o privatizaci nejziskovější státní […]

Fotografují či filmují a pak to vše dávají na internet. Mnozí lidé – když se nachomýtnou k nějaké události – nemyslí na nic jiného. A tím se připravují o možnost pochopit, co se před jejich očima skutečně děje. Před časem mi na Španělské akademii v Římě, kde jsem chtěl promluvit, jedna paní namířila do tváře oslnivé světlo své kamery a zabránila mi tak přečíst poznámky. Reagoval jsem velmi rozmrzele a ta paní světlo vypnula, tvářila se však, jako kdybych ji hluboce urazil. Jindy v San Leo, kde radnice zahajovala výstavu o krajinách na obrazech malíře Piera della Francesca, mě tři […]