Bída otevřených dopisů a petic bývá často v jejich bezbarvém slovníku a obsahu, což je daň za hledání průsečíku názorů jednotlivých signatářů. To však není případ dopisu bývalých prezidentů zemí střední a východní Evropy Obamově administrativě, který minulý týden podepsali lidé jako Havel, Wałęsa, Kwaśniewski, Adamkus či Constantinescu, tedy jedna politická generace. Bez ohledu na to, že text, z něhož je cítit české autorství, disponuje jen malou šancí ovlivnit politiku amerického prezidenta, má takový dopis velký význam. Díky jasnému slovníku a názorům je totiž překvapivě pronikavou analýzou současného stavu, za niž by se nemusely stydět ty nejlepší think tanky. Autoři […]

Před dvaceti lety vznikla slavná petice Několik vět a nám se dnes s odstupem času může zdát, že právě tehdy v létě 1989 se rozhodovalo o pádu československého komunismu. Není to tak úplně pravda. Ještě dlouho po Několika větách mohli posluchači Svobodné Evropy slyšet ironické poznámky o Československu jako o ostrově mírně zmodernizovaného stalinismu nebo o smutném ostrově. V příštích třech měsících budete moci na tomto místě číst seriál o obyvatelích tohoto ostrova v posledním roce před velkým třeskem, tedy v roce 1989. V prvním díle se podívejme, proč zrovna smutný ostrov. Jen naprostý ignorant mohl na začátku roku 1989 […]

Až se jednou budou historici zabývat projevy rostoucího sebevědomí Číny v tomto století, mělo by v jejich záznamech figurovat také datum 18. červen 2009. A jako místo onoho projevu Slovensko, Bratislava, náměstí před prezidentským palácem. Právě tehdy a tam si totiž Číňané poprvé vyzkoušeli novou techniku, s jejíž pomocí lze v Evropské unii prosadit svou vůli. Po loňském šoku, kdy ponížená Čína se zděšením přihlížela, jak aktivisté za lidská práva s gustem zhasínají v Paříži jejich olympijskou pochodeň a francouzská policie tomu není schopna zabránit, se Číňané poučili. Při návštěvě čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa na Slovensku obsadili náměstí před palácem […]

Letošní dvacáté výročí svobody vyvolává otázku, jak se společnost s komunistickým dědictvím vlastně vypořádala. Vyrovnávání s minulostí je obtížně měřitelná disciplína, jistou odpověď ale může dát osud badatelských ústavů, které všechny středoevropské státy k tomuto účelu zřídily. Z jejich porovnání vychází Česko nejlépe. „Ten seznam, to bylo svinstvo. Za komunismu jsem byl v opoziční Solidaritě a najednou si teď kdokoli v Polsku o mně mohl myslet, že jsem byl agent tajné policie,“ říká ještě i po čtyřech letech rozčileně Andrzej Jagodzinski. Jeho jméno je dobře známé i v Česku, byl několik let ředitelem Polského institutu v Praze, přeložil do polštiny […]

S Ivanem Klímou o utopiích, Kunderovi a dnešní vzpouře mladých. Už čerstvě vydané paměti Ivana Klímy Moje šílené století naznačily, že tento nejpřekládanější český spisovatel se umí na svůj život podívat s odstupem. A v tomto rozhovoru to jen potvrzuje. Na rozdíl od řady jeho vrstevníků nežije svůj sen z 60. let, kdy mnozí věřili, že Československo dá světu nový systém rozkročený mezi komunismem a demokracií. Zřejmě i proto je stále inspirativní. Co vás přimělo k napsání pamětí, navíc tak otevřeným způsobem? To mi jednou Adam Drda z Rádia Česko, kam jsem psal ranní fejetony, říkal, že bych měl promluvit […]

S tureckou spisovatelkou Elif Şafakovou o mateřství, islámském mysticismu a o psaní na úrovni očí. Pohybuje na rozhraní dvou světů – žije v tureckém Istanbulu a občas přednáší na amerických univerzitách. Se svou svobodnou matkou, která pracovala jako diplomatka, projela půlku světa, ale když se ocitla po narození svého prvního dítěte v krizi, pomohl jí tradiční magický svět její babičky. Do Prahy přijela nejúspěšnější turecká spisovatelka Elif Şafaková jako host festivalu Svět knihy. Před rozhovorem si vymínila jediné: aby nezazněla ani narážka na žalobu, kterou proti ní před třemi lety vznesl turecký stát kvůli větě o arménské genocidě. „Nechci s […]

Dzie? dobry. Zahradou zalitou podveřerním sluncem přichází mohutný nakrátko ostříhaný chlap v plandavých kalhotách a vytahaném triku a nejist? se usmívá. Doprovázejí ho tři psi a několik ko?ek, zatímco se z okolních svah? k chlévům v údolí majestátn? loudají tlusté krávy. Ve Wo?owieci, zapadlé polské vesničce v Nízkých Beskydách, žije jeden z nejzajímavějších současných polských spisovatel? Andrzej Stasiuk (1960). Když mu u nás před osmi lety vyšel překlad Hali?ských povídek, byla to literární událost, o níž se hodn? psalo i mluvilo. Soubor různých tragicko-komických i banálních příběh? postavi?ek z podhorských vesnic upoutal svým poeticky kultivovaným jazykem i přesným popisem společenství legie vyděd?nc?, které míjely všechny ekonomické i […]

Sovensko se připravuje na změny v Maďarsku a nástup populisty Viktora Orbána k moci. Jedna dobrá zpráva na úvod: Slovenská národní strana Jána Sloty začíná ztrácet preference a na prahu volitelnosti do parlamentu se potácí HZDS Vladimíra Mečiara. Připomíná to polský model, kdy dvě extremistické strany (Liga polských rodin a Sebeobrana) po vládním angažmá upadly v očích lidí do nemilosti kvůli různým aférám a dech beroucí korupci. Voliči Jána Sloty dlouho tolerovali jeho hrubiánství a okázalé bohatství, ale tentokrát to jejich oblíbenec zřejmě přece jen přehnal. Brusel odmítl Slovensku uznat tendr na miliardy z eurofondů, protože byl očividně manipulován ve […]

Maďarské lázeňské městečko Mosonmagyaróvár žije už dlouhá léta především z rakouských turistů, kteří sem přijíždějí z nedaleké Vídně za termální vodou a levnými zubaři. V posledních měsících však přibyla další atrakce – hypermarket Tesco na kraji města. A změnili se i hosté. Je pátek odpoledne, parkoviště před Teskem je plné aut z Bratislavy, odkud je to sem sotva dvacet kilometrů, všude je slyšet slovenština. Uvnitř bloumají rodiny mezi regály, zastavují se nad cenovkami a usilovně přepočítávají kurz mezi forintem a eurem. A vrší zboží do vozíků. Téměř všechno, od televizorů, pracích prášků přes boty či kávu až po maso, sýry […]

Téměř to vypadá jako nějaký monumentální sociologický test o kvalitě společenské dohody dvacet let po pádu komunismu. Ostatně Iveta Radičová, slovenská kandidátka na prezidenta, je profesorka sociologie. Nejdříve přišla s tím, že jejím politickým programem je slušnost, což její soupeři považovali za – drzost. Upozornila totiž na něco zjevného, a přesto zamlčovaného: že z politiky už dávno, ani nevíme kdy a jak, zmizela například obyčejná zdvořilost. Radičová nevyhrála, nicméně získala milion hlasů, takže test nedopadl úplně špatně. Poté se zachovala slušně a zdvořile v parlamentě, když na žádost své stranické kolegyně Tatiany Rosové, která z řečnického pultu nedosáhla na svou […]