Maďarské lázeňské městečko Mosonmagyaróvár žije už dlouhá léta především z rakouských turistů, kteří sem přijíždějí z nedaleké Vídně za termální vodou a levnými zubaři. V posledních měsících však přibyla další atrakce – hypermarket Tesco na kraji města.
A změnili se i hosté. Je pátek odpoledne, parkoviště před Teskem je plné aut z Bratislavy, odkud je to sem sotva dvacet kilometrů, všude je slyšet slovenština. Uvnitř bloumají rodiny mezi regály, zastavují se nad cenovkami a usilovně přepočítávají kurz mezi forintem a eurem. A vrší zboží do vozíků. Téměř všechno, od televizorů, pracích prášků přes boty či kávu až po maso, sýry a víno, je totiž zhruba o 20 procent levnější než doma. A usměvavé maďarské prodavačky přikyvují: samozřejmě, platit tady můžete také eurem.
Podobný obrázek můžeme dnes najít po celé délce slovenské hranice s Maďarskem, Polskem a částečně také Českem. Mnozí to vidí jednoduše: zatímco Slováci přijali euro a jejich domácí ceny zůstaly prakticky stejné, u sousedů je pro ně o hodně levněji kvůli oslabení polského zlotého, maďarského forintu i české koruny. Může to však být i úplně jinak.
Cenová válka
Mohutné vlně nákupní turistiky jistě pomáhá to, že hranice jsou volně průchodné a že většina Slováků žije právě v pohraničních oblastech. Slovenští zákazníci jsou podle průzkumů s eurem stále více spokojeni, ale slovenští obchodníci mají o poznání horší náladu. Jejich tržby se za letošní první tři měsíce propadly téměř o sedm procent.
Obchodní řetězce zpočátku jen přihlížely útěku svých zákazníků za hranice, až to nakonec nevydržely a před dvěma týdny vyhlásily cenovou válku. Dramaticky – v některých případech až o desítky procent – zlevnily zejména základní potraviny a v novinách uveřejňují inzeráty, v nichž srovnávají své ceny na Slovensku a v sousedních zemích. Řetězce se však také možná vyděsily hrozeb vládní koalice, že jim zákonem omezí obchodní marži, ministr financí Ján Počiatek řetězce přímo obvinil, že jejich marže je „mnohem vyšší než v jiných zemích“.
Není dne, aby se v televizi či v novinách neprobíralo téma nákupní turistiky. Stalo se také tématem politickým. Mládežnická odnož opoziční SDKÚ udělala v dubnu cenový průzkum základních potravin ve střední Evropě a vyšlo jí, že Slováci platí nejvíc. Vrátila tak premiérovi Robertu Ficovi jeho populistický pokus z roku 2004, když ještě jako opoziční politik došel ke stejnému závěru, obvinil však z vysokých cen tehdejší vládu Mikuláše Dzurindy.
Jednou z možností, jak zabránit nákupní turistice, by bylo snížení DPH na potraviny (na Slovensku je až na výjimky jednotná DPH 19 procent), ale premiér Fico namítá, že stát by přišel o další příjmy do pokladny, která už i tak vysychá kvůli světové krizi (za první čtyři měsíce do ní nateklo o téměř 12 procent méně peněz než loni, a příjem z DPH byl nižší dokonce až o třetinu).
V médiích se samozřejmě spustila debata o tom, zda přece jen nebyl konverzní kurz slovenské koruny vůči euru (30,126) před jeho přijetím příliš silný a teď v krizi na to země doplácí. Viceguvernér Slovenské národní banky Martin Barto však upozorňuje, že většina zboží, které Slováci nakupují například v Maďarsku, je stejně z dovozu, takže rozdíl v ceně může být dán spíše rozdílnou politikou obchodních řetězců za hranicemi a na Slovensku. To, že slovenští spotřebitelé „hlasují nohama“, vidí také jako důsledek chybějícího článku středně velkých obchodů, které bývají cenově pružnější. Nedostatkem středně velkých firem podle něj ostatně trpí celá slovenská ekonomika, jejíž převážná část stojí na kolosech, jako jsou automobilky či železárny.
Kdo s koho
Je opravdu možné, že nižší ceny u sousedů souvisí s eurem volněji, než se to jeví na první pohled. Obchodníci se přizpůsobují nejen síle měny, ale také kupní síle v jednotlivých zemích. Ta na Slovensku v roce 2008 vzrostla podle průzkumu agentury GfK o 20 procent a výrazně předstihla kupní sílu Maďarů či Poláků (a je v relativně těsném závěsu za Čechy).
Jak si ale potom vysvětlit, že v Rakousku, kde je kupní síla třikrát vyšší než na Slovensku a platí se tam také eurem, jsou ceny v mnoha případech stejné a někdy i nižší než na Slovensku? Zřejmě tím, že rakouští zákazníci si je svým chováním prostě vynutili. Ostatně v rakouském Hainburgu, městečku vzdáleném od Bratislavy nějakých 15 kilometrů, je parkoviště před místní Billou plné bratislavských aut podobně jako v maďarském Mosonmagyaróváru.
Minulý týden řetězce hrdě hlásily, že zlevňování zboží přivádí zákazníky zpět na Slovensko. Pokud je to pravda, hlavním viníkem nákupní turistiky rozhodně nebylo euro.