Adam Michnik

Adam Michnik (1946) je poľský novinár a spisovateľ. Zakladateľ a šéfredaktor denníka Gazeta Wyborcza. Žije vo Varšave, pôsobí aj ako hosťujúci profesor na univerzite Princetone. V slovenskom preklade vyšli jeho eseje pod názvom Zlosť a hanba, Smútok a hrdosť výber zo spoločenských, politických, historických a filozofických úvah z rokov 1995 – 2005 a eseje Sokratov tieň.

Nebolo to celkom tak, pán Putin / Komentár

Gazeta Wyborcza, 31.8.2009 Pre nás – ako pre mnohých ruských demokratov – bol Stalin zločincom a agresorom; autor krajiny Gulagu je plne porovnateľný s Hitlerom. Pri publikácii článku Vladimíra Putina Gazeta Wyborcza vychádzala z presvedčenia, že poľský čitateľ má právo poznať názory premiéra Ruska z prvej ruky. V poľsko-ruskom dialógu sa to síce hemží prekážkami, no je to obrovský výdobytok posledných 20 rokov. Rusko je jedna z najdôležitejších krajín na svete. Pre Poliakov je to krajina obzvlášť významná. Preto teraz na našich stránkach tak často publikujeme názory ruských spisovateľov, politikov či vedcov. Pamätáme si ešte, za koľko vďačíme demokratickým premenám […]

Akej národnosti je plyšový medvedík? / Polemika

Le Monde je jedným z najvýznamnejších denníkov na svete a preto ma recenzia filmu Andrzeja Wajdu Katyń (aj tu), ktorá vyšla na jeho stránkach ohúrila a viedla k  nasledujúcim úvahám. Francúzsky kritik píše, že Wajda kladie rovnakú mieru zodpovednosti za olúpenie a zničenie Poľska a Poliakov na nacistov ako na Sovietov. Francúzsky kritik pokladá historické fakty obdobia od septembra 1939 do júla 1941 za klamstvo a zneužitie dejín. Toto ignorantstvo je šokujúce! Územie poľského štátu olúpili dve totalitné veľmoci, ktoré boli v tom čase spojencami. V oboch častiach okupovaného Poľska vládol teror na porovnateľnej úrovni; obaja okupanti Poliakov väznili a […]

Spomeňte si! / Stĺpček

Z poľského pohľadu bolo Československo vždy určitým zázrakom. Medzi dvoma vojnami to bola jediná demokratická krajina v našej časti Európy. Poznám všetky kritické pripomienky na adresu tohto štátu z pera poľských historikov a publicistov, ako aj niektoré diela slovenských a českých historikov. Poliakom prekážalo, že počas poľsko-boľševickej vojny nám zablokovali prísun zbraní cez územie Československa a že československé vojská zabrali Zaolšie. Slováci sa sťažovali na pragocentrizmus a považovali sa za diskriminovaný národ republiky. To isté mali republike za zlé aj sudetskí Nemci. S odstupom času je však čoraz jasnejšie, že tieto faktory neboli rozhodujúce. Poznávacím znamením prvej republiky bola a […]

Být věrný / Nekrológ

Bronisław Geremek (6. marec 1932 – 13. júl 2008) snadno odpouštěl, když se mu křivdilo. Určitě by odpustil i to, že se autoři z Ústavu paměti národa (IPN) také vůči němu dopustili nedůstojných pomluv. Nedokázal, nechtěl, neuměl mlčet, když se křivdilo jiným, ostatně vysoce zasloužilým, když se ubližovalo Polsku. Vidím ho na schůzích vedení podzemní Solidarity a při jednání u kulatého stolu, za sněmovním řečnickým pultem, když oznamuje konec lidového Polska, i v televizi CNN, když oznamuje vstup Polska do NATO. A zapamatoval jsem si jeden z posledních rozhovorů, kdy mně Bronek nabídl k podpisu list proti falšovatelům paměti. Čteme […]

Modlitba o déšť / Esej

V létě minulého roku vyzval předseda sněmovny poslance, aby se odebrali do kaple a zúčastnili se modlitby o déšť, neboť Polsko zasáhla sucha. Byl to zřejmě jediný takový případ v dějinách evropského parlamentarismu. Podobně se zřídkakdy v dějinách Evropské unie stávalo, aby šéf některé vlády chtěl umírat za systém počítání hlasů. Proto se také po posledním bruselském summitu mnoho cizinců vyptávalo: “Co se s Polskem stalo?” Nastal okamžik, kdy Poláci musí tuto otázku položit sami sobě. A musí odpovědět, že od doby posledních parlamentních a prezidentských voleb se Polsko stalo jinou zemí. Zpochybnění hodnot Z demokratické republiky – kde všichni […]

Čekáme na svobodu a kazíme to / Esej

Spojení střední Evropa na mnoho let vymizelo ze slovníku Američanů. Místo něho se prostě používalo sousloví sovětský blok. Vstup Polska, Maďarska, České republiky, Slovenska, pobaltských států a naposledy i Bulharska a Rumunska do Evropské unie nepřináší změnu pouze symbolickou, v jazyce, nýbrž také geopolitickou a duchovní. Sovětský blok jsme vyměnili za Evropskou unii, jejíž idea nabyla právní podoby teprve před padesáti lety. Poláci by o Evropě vyprávůli úplně jinak než Francouzi nebo Němci, než Španělé či Portugalci. V září roku 1939 se naše země stala obětí dvojí agrese: prvního dne toho měsíce ji napadla Hitlerova Třetí říše, 17. září pak […]