Žijeme v ére, keď dokážeme zmeniť prírodu, no súčasne sme jej čoraz viac vydaní napospas. Prednedávnom to dokázala islandská sopka. Ľudí, ktorí sa boja lietať, znepokojuje otázka: koľko súčiastok takého zložitého stroja ako moderné lietadlo musí bezchybne fungovať, aby sa udržalo vo vzduchu? Stačí, aby sa kdesi odlomila malá páčka a lietadlo sa môže zrútiť. Keď raz začnete rozmýšľať, čo všetko sa môže stať, neubránite sa panike. Malý krok Pred niekoľkými týždňami čosi podobné zažila Európa. Ukázalo sa, že mrak, šíriaci sa po výbuchu neveľkej sopky na Islande – drobná porucha v zložitom mechanizme života na zemi – môže zastaviť leteckú […]

Túto jar Rakúsko zažilo jednu z najbizarnejších prezidentských kampaní v povojnovej Európe: na jednej strane stál Heinz Fischer, úradujúci prezident, slušný muž, všeobecne považovaný za vhodného predstaviteľa rakúskeho štátu; na druhej Barbara Rosenkranzová, žena bez vyhraneného programu a s pochybnými názormi na dejiny Rakúska z obdobia Tretej Ríše. So znepokojivou jednoznačnosťou sa tu vyjavila základná otázka demokratickej politiky povojnovej Európy: je podmienkou zvoliteľnosti hlavy štátu, či uznáva historickú realitu plynových komôr? Rakúsko v tejto skúške obstálo – hoci nie celkom ľahko – 25. qpríla, keď Fischer zvíťazil s takmer 80 percentami hlasov. Heinz Fischer, bývalý člen Sociálnodemokratickej strany, je umiernený politik, ktorý funkciu rakúskeho prezidenta vykonával […]

openDemocracy (Veľká Británia), 01.05.2010 Aj malé vojny môžu meniť svet, píše bulharský politológ v doslove ku knihe Ivan Krastev Ronalda Asmusa A Little War that Shook the World. “Rusko-gruzínska vojna roku 2008 bola takouto malou vojnou. Trvala presne päť dní, ale otriasla vierou Európanov, že vojna na starom kontinente je vecou minulosti. Nielenže nanovo nakreslila hranice na Kaukaze, zmenila aj východiská celej európskej diskusie o bezpečnosti.” 0000

Typický maďarský vtip zní takto: “Jak se máš? – Díky, dobře. – Můžeš to nějak rozvést? – No, vlastně ne moc dobře.“ Maďaři v posledních letech přišli dokonce na to, že se nemají dobře ani trochu, a svou frustraci vyjádřili v nedávných volbách, když Viktorovi Orbánovi a jeho straně Fidesz do rukou vložili moc, jakou nemá žádný jiný politik v Evropě (Lukašenka vynechme) – moc o velikosti ústavní většiny. Ekonomická situace Maďarska je dobře známá: před bankrotem, na který zadělávaly předchozí vlády už mnoho let, je loni zachraňoval Mezinárodní měnový fond a toto ponížení je o to horší, že – […]

Před dvěma týdny jsem byl v Berlíně a lidé se mne tam vyptávali na britské volby a já jsem zase zjišťoval, jak se německy řekne “hung parliament“ (ochromený parlament). Nikdo mi nedokázal pomoci. Němci ten výraz neznají, protože pro ně je samozřejmostí, že žádná politická strana nemá absolutní většinu. Od roku 1949, kdy přijali poměrný volební systém, měli jen jednou – a jen necelé dva roky – jednobarevnou vládu (a to menšinovou). Jinak to byly vždy vlády koaliční. A navzdory tomu, že se britský bulvár snaží děsit čtenáře právě příkladem německých koaličních vlád, nezdá se, že by Němci zažívali chaos. […]