Timothy Garton Ash

Timothy Garton Ash (1955) je britský politológ a historik. Žije v Oxforde. Je riaditeľom European Studies Centre na St. Anthony s College Oxfordskej univerzity. Okrem Oxfordu je tiež profesorom na Stanfordskej univerzite. Ešte pred pádom železnej opony strávil nejaký čas v Nemeckej demokratickej republike. Prekonávaním zamlčiavanej minulosti z čias NDR sa zaoberá jeho slávna kniha Spis, ktorá vyšla aj v slovenskom preklade. Jednou z veľkých tém sa stalo spracúvanie minulosti v bývalých diktatúrach od nedemokratických režimov k demokracii vo východnej a stredovýchodnej Európe, ale aj v krajinách ako je Juhoafrická republika. V poslednom desaťročí sa zaoberá predovšetkým témou transformácie Európy a Európskej únie. Je laureátom viacerých britských a medzinárodných cien a vyznamenaní vrátene českého vyznamenia Za zásluhy a nedávnej Ceny Georgea Orwella. V českom a slovenskom preklade vyšli jeho knihy Spis, Rok zázraků, Dějiny přítomnosti, a Svobodný svět: Amerika, Evropa a budoucnost Západu.

Špicľujúci štát / Esej

Už je toho dost. Britský stát se nám svou sledovací mánií vymkl z rukou. Kráříme jako náměsíční do náruče špehounské společnosti a musíme se vzbudit. Když jsem před třiceti lety pobýval ve východním Německu a byl intenzivně sledován Stasi, předpokládal jsem, že jako občan Velké Británie přicházím z jedné z nejsvobodnějších zemí světa do státu, který patří k těm nejméně svobodným. Nemyslím, že jsem tehdy mýlil, ale určitě bych se mýlil dnes. Dnešní občané bývalého východního Německa jsou špehováni podstatně méně než občané britští. Organizace pro lidská práva Privacy International dala Británii nálepku endemicky kontrolovaná společnost a zařadila ji po bok Číny a Ruska. Kam se hrabe Stasi […]

Komu fandíte? / Esej

Americké prezidentské volby se staly na počátku 21. století politickým ekvivalentem mistrovství světa ve fotbale. Polovina planety sleduje televizi. Každý zná jména hlavních hvězd a rozumí pravidlům hry. Rozhovor v baru s neznámým člověkem v jakémkoli městě můžete s jistotou začít takhle: “Komu fandíš? Hillary, nebo Obamovi?” Ve světě médií se najednou objevilo téma, které všechny spojuje. Pravděpodobně víme o pravidlech amerických voleb méně, než si myslíme, ale je udivující, jak například britští reportéři považují tuto znalost za samozřejmou. Ráno jsem poslouchal korespondenta BBC, jak říká posluchačům: “Samozřejmě nezapomínejte, že Ohio je v amerických volbách vždy státem, kde je to […]

Tři oříšky pro Evropu / Analýza

Unie je ekonomický gigant, který se zatím chová jako politický trpaslík. Obyvatelé jiných velmocí jen stěží skrývají své pohrdání. Každý ví, čím bude Amerika žít tento rok: volbou prezidenta. Ale řím bude žít Evropa? Ratifikací nečitelné reformní smlouvy EU? Máme i jiné možnosti. Zatímco Amerika bude volit, Evropa by se měla v roce 2008 soustředit na tři výzvy: zaměstnanost, muslimové, sousedé. Více a lépe pracovat Začněme zaměstnaností. Potřebujeme více pracovních míst, ale hrozí nám, že jich bude naopak méně, neboť asijští dělníci se na globálním pracovním trhu prosazují efektivněji. Potřebujeme tato pracovní místa, abychom potlačili sociální zlo nezaměstnanosti, abychom zvedli životní úroveň […]

Ako sa stať majstrom sveta / Esej

Jedným z najjedinečnejších výdobytkov Nemecka je, že v predstavách sveta je pevne spojené s tými najhoršími zlami dvoch najhorších politických systémov najvražednejšieho storočia v ľudských dejinách. Slová ako nacisti, SS a Osvienčim sú globálnymi synonymami pre tú najhlbšiu neľudskosť fašizmu. A teraz sa slovo Stasi stáva globálnym synonymom komunistického teroru tajnej polície. Celosvetový úspech Floriana Henckela von Donnersmarcka a jeho Oscarom ovenčeného filmu Das Leben der Anderen (Životy tých druhých) túto druhú väzbu len posilní tým, že našu prvú väzbu preprogramuje. Nazi a Stasi – ako nejaký zžieravý polorým Nemecka. Nebolo to vždy tak. Keď som sa koncom sedemdesiatych rokov […]

Milovať nielen futbal či upršané dni / Esej

Európa stratila niť. Blíži sa 25. marec 2007, výročie Rímskych dohôd – päťdesiate výročie Európskeho hospodárskeho spoločenstva, z ktorého vznikla Európska únia. A Európa už nevie, ktorý príbeh chce vyrozprávať. Ako spoločný politický príbeh bol po tri generácie nosný povojnový projekt (západo)európskej integrácie. No od konca studenej vojny sa tieto základy začínajú drobiť. Väčšina Európanov si už sotva dokáže predstaviť, odkiaľ prichádzame, a ešte menej z nás zdieľa víziu toho, kam chceme ísť. Nevieme, načo existuje Európska únia, ani na čo nám má slúžiť. Potrebujeme súrne nový príbeh. Navrhujem, aby sme si naše nové príbehy utkali zo šiestich nití, z […]