Ženy Milana Kunderu / Stĺpček

Nejsympatičtějšími postavami většiny Kunderových románů jsou ženy. A ty, jež jsou pak vypravěči nejbližší (například Tamina z Knihy smíchu a zapomnění, o níž vypravěč praví: “…patří mně a nikomu jinému, lpím na ní víc než na komkoli jiném”), obdařil zvláštním světlem, které je chrání před jinak všeobjímající autorskou ironií, tím nemilosrdným laserem, jenž v Kunderových románech chirurgickými řezy odkrývá groteskní absurditu světa. Vedle Taminy jsou těmi vypravěči nejbližšími ženami, jak já to vidím, především Lucie z Žertu, Agnes z Nesmrtelnosti a Irena a Milada z Nevědění. Medotčeny ironií, zabloudily sem, tvrdil bych, až z Kunderova lyrického věku a jsou tu […]