Na dobrej ceste / Esej

Spojené státy mají díky rozumné politice v období krize našlápnuto k solidnímu oživení.

Foto: Adrees Latif / Reuters

Foto: Adrees Latif / Reuters

Nejnovější zpráva Mezinárodního měnového fondu o výhledech světové ekonomiky nabízí pochmurné čtení. Předpovědi růstu byly téměř všude opraveny směrem dolů, především pokud jde o Evropu a velké rozvíjející se trhy, jako je Čína. MMF ale s výhledem na nadcházející čtyři roky, tedy funkční období příštího amerického prezidenta, zároveň předpokládá, že nejsilnější ze všech bohatých světových ekonomik budou Spojené státy. Americký růst se v průměru odhaduje na tři procenta, mnohem vyšší než růst Německa a Francie (1,2 procenta) nebo Kanady (2,3 procenta). Stále zřetelněji se zdá, že Spojené státy se z finanční krize vynořily ve výrazně lepší kondici než jiné srovnatelné země, a to díky zásahům americké vlády.

Lépe než v Evropě

Největší podíl na relativní síle americké ekonomiky má centrální banka Fed. Ben Bernanke včas pochopil obrovský rozsah potíží a dokázal energicky i nápaditě reagovat. Skutečnou satisfakcí pro něj musí být příklad Evropské centrální banky, která kráčela první tři roky právě opačným směrem. Katastrofální výsledky však nakonec ECB dovedly ke krokům, jež se politice amerického Fedu podobají jako vejce vejci a dokázaly odvrátit hrozící kolaps Evropy. (Dva nejdůležitější poradci Mitta Romneyho z akademických kruhů, Glenn Hubbard a Gregory Mankiw, to podle všeho pochopili, na rozdíl od samotného Romneyho. Republikánský prezidentský kandidát ještě v srpnu Fed opakovaně kritizoval a slíbil, že Bernankeho v jeho čele nahradí někým jiným.)

Fed a ministerstvo financí dokázaly vedle běžného zajištění likvidity nejen zachránit finanční systém, ale prostřednictvím zátěžových testů a nových pravidel jej také přinutily k reformám. Americké banky jsou dnes díky nim v mnohem lepším stavu než jejich evropské protějšky. Série daňových úlev a dalších opatření zase umožnila spotřebitelům splácet dluhy.

Studie krizí z posledních desetiletí společnosti McKinsey & Company ukázala, že oživení ve Spojených státech sleduje trajektorii států, které krize zvládly nejlépe. Všimla si, že „dluh finančního sektoru se ve vztahu k HDP snížil na úroveň, na níž byl naposledy v roce 2000, před nafouknutím kreditní bubliny. Americké domácnosti snížily svoji zadluženost ve vztahu k disponibilním příjmům o 15 procentních bodů, více než v kterékoli jiné zemi; tímto tempem by mohly zhruba do dvou let dosáhnout udržitelné míry zadlužení.“

Kenneth Rogoff a Carmen Reinhartová, přední harvardští experti v oboru finan­čních krizí, tvrdí, že Spojeným státům se daří lépe než většině zemí v podobné situaci. Důvěra amerických spotřebitelů je na nejvyšší úrovni od roku 2007.

Naslouchejte Dimonovi

Všechna poválečná oživení s výjimkou dnešního táhl realitní trh. Jamie Dimon, generální ředitel JPMorgan Chase, před dvěma týdny prohlásil, že se realitní trh odrazil ode dna a předpokládá v důsledku toho v roce 2013 tak silný ekonomický růst, že bude Fed nucen zvyšovat úrokové sazby. Dimon má díky rozsáhlému hypotečnímu portfoliu své banky unikátní vhled do realitního trhu a je to inteligentní obchodník, který dobře ví, že Fed ve skutečnosti slíbil, že příští tři roky nebude úrokové sazby měnit. Data z předminulého týdne pak Dimonův optimismus potvrzují.

Ode dna se odrazily také americké korporace. Jejich zisky jako podíl na HDP dosahují nejvyšších hodnot v dějinách a společnosti mají na svých účtech 1,7 bilionu dolarů. Klíčovým faktorem dlouhodobého oživení je ochota reformovat a restrukturalizovat a američtí podnikatelé jsou tomu otevření.

Vládní intervence ozdravný proces podpořila v oblasti bank, automobilek, dokonce i na realitním trhu. Romney má pravdu, když říká, že Obamova vláda dohlížela na řízený bankrot Detroitu a donutila jej tak k podobným reformám, jaké by vyžadovaly soukromé finanční firmy (zároveň ale měla k dispozici nezbytnou hotovost). Týdeník The Economist, který původně záchranu automobilek kritizoval, změnil názor kvůli způsobu, jakým byly General Motors a Chrysler donuceny snížit náklady a zvýšit konkurenceschopnost.

Pak je tu také americká revoluce v energetice, díky níž se do země vrací průmyslová výroba. Americký export se v posledních čtyřech letech zvýšil o 45 procent a jeho podíl na celkovém HDP dosahuje nejvyšších hodnot v historii.

Kdo sklidí úspěch

Všechny tyto nadějné signály mají svá ale. Evropa stále slábne. Řešení americké dluhové krize nelze odkládat. Skutečností přesto zůstává, že ve srovnání se zbytkem vyspělého světa a ve světle zkušeností z předchozích krizí mají Spojené státy našlápnuto k solidnímu oživení. Částečně je to způsobeno samotnou dynamickou povahou americké ekonomiky, částečně však také včasnou a inteligentní reakcí Fedu a Obamovy administrativy.

Plody této práce sklidí příští prezident. Bude skutečnou dějinnou ironií, pokud – poté co kritizoval snad každý jednotlivý krok vedoucí k dnešním pozitivním trendům – skončí Mitt Romney jako prezident chlubící se vývojem, jejž bude téměř jistě nazývat „Romneyho oživením“.

Text vyšiel v denníku The Washington Post, v českom preklade v týždenníku Respekt.