Jednou z cest z krize jsou investice do základního výzkumu.
Foto: Chip Somodevilla / Getty Image
Najít dnes dobré ekonomické zprávy je obtížné. Evropa se potácí nad propastí, nové trhy, jako je Čína, Brazílie nebo Indie, zpomalují, Spojené státy jsou v krizi. V americké temnotě lze ale zaznamenat aspoň jeden světlý bod: technologie, konkrétně biotechnologie. Náklady na přečtení lidského genomu poklesly na tisíc dolarů a celá operace nezabere více než dvě hodiny. To je větší zrychlení, než jaké předpokládá Moorův zákon, podle nějž se výkonnost výpočetní techniky každých 18 měsíců zdvojnásobí, zatímco náklady klesnou na polovinu. Tato technologická revoluce již nyní proměňuje celá odvětví. Neměli bychom tedy zapomínat, že zatímco čelíme obtížím napříč celou ekonomikou, v oblasti vědy a technologie mohou Spojené státy stále posilovat – pokud učiníme správná rozhodnutí.
Genom se vyplatil
Vzpomeňme si například na rozhodnutí zmapovat lidský genom. Federální vláda projekt financovala ve výši úctyhodných 3,8 miliardy dolarů v průběhu 15 let. Investice se vyplatila. Podle jedné studie – sponzorované samotným odvětvím – projekt dekódování lidského genomu vytvořil ekonomický sektor v hodnotě 796 miliard dolarů a vedl k osobním ziskům ve výši 244 miliard. Jenom v roce 2010 díky němu vzniklo 310 tisíc nových pracovních míst. Tyto údaje mohou být nadsazené, vliv odvětví je ale citelný od zemědělství a medicíny až po zcela nové disciplíny, jako je genová terapie.
Hodně se napsalo o neúspěšné vládní půjčce společnosti Solyndra, firmě vyrábějící solární panely. Byl to skutečný propadák. Jak často ale na druhé straně slýcháte o projektu dekódování genomu? „Z hlediska návratnosti investic je projekt jedním z příkladů nejlépe vynaložených peněz daňových poplatníků, jaký se vládě Spojených států kdy povedl,“ říká Greg Lucier, ředitel společnosti Life Technologies, jejíž nadace sponzorovala výše uvedenou studii a jež vyrábí zmíněnou technologii čtení lidského genomu. Lucier a mnoho dalších vědců tvrdí, že jsme na počátku nové vlny biotechnologií využitelných při výrobě léků, paliv a potravin. Technologie mohou pomoci také v boji se znečištěním životního prostředí a globální změnou klimatu.
Léky a Airbus
Federální podpora pro výzkum a vývoj, pouhá kapka v moři ve srovnání s podporou zemědělcům, dlouhodobě klesá. V letech 1970 až 1994 se snížila jako procentuální podíl na HDP o 54 procent v oblasti fyzikálního výzkumu a o 51procent v rozvoji technologií. V posledních letech podpora zase mírně stoupla, ale dlouhodobě se stále jedná o pokles – právě ve chvíli, kdy Čína a Jižní Korea každoročně zvyšují investice o 10 procent. Rozpočet pro tureckou vládní agenturu podporující vědu a rozvoj technologií se má v příštích 15 letech zvýšit patnáctkrát. Ve znalostní ekonomice budou americká pracovní místa záviset na vědeckém výzkumu nyní více než v padesátých letech, vláda však zároveň vynakládá na výzkum nižší podíl HDP než tehdy.
Vládní výdaje na základní výzkum přinesly obrovské komerční zisky. Než se na trh dostaly statiny, léky snižující hladinu cholesterolu v krvi, věnovalo výzkumu cholesterolu významnou část své kariéry 13 nositelů Nobelovy ceny. Nyní se jedná o nejprodávanější skupinu léků na světě.
Podpora existujících technologií je složitější. Někdy to funguje. Vojenské letectvo a NASA byly jedinými zákazníky, kteří v padesátých a na počátku šedesátých let nakupovali polovodičové čipy – než ceny začaly prudce klesat a o výrobky se začal zajímat soukromý sektor. Nebo si připomeňme hydraulické štěpení hornin, technologii vyvinutou s pomocí grantů a půjček ministerstva energetiky na konci sedmdesátých let.
Na druhé straně stojí zmíněná Solyndra a mnoho podobných přehmatů. I v těchto případech jsou ale argumenty pro podporu základního výzkumu nenapadnutelné. Mají-li se stát solární panely zdrojem energie nezávislým na dotacích, musí průlom přijít na úrovni základního výzkumu, v oblasti hledání vysoce účinných alternativ silikonu.
Vedle přímých dotací existují i jiné způsoby, jak podpořit vědu a technologie. Významnou roli hrají normy a regulace. Kiran Mazumdar-Shawová, dynamická zakladatelka společnosti Biocon, jedné z významných indických farmaceutických firem, tvrdí, že americký systém regulací, klinických testů a dlouhých čekacích lhůt vážně poškozuje inovace v oblasti léků a farmaceutických výrobků obecně. „Mezi nápadem a uvedením léku na trh uběhne 12 let,“ uvádí příklad, „zatímco od prvních náčrtů Airbusu A380 k jeho nasazení uběhlo šest let.“
Ekonomické argumenty pro dalekosáhlé zvýšení podpory vědy a technologie jsou jednoznačné. Jako obvykle se problém nachází na úrovni politiky.