Jsou tři dni po 28 říjnu a 88 let po roce 1918. Měli bychom slavit, ale samozřejmě neslavíme, protože jsme si to už dávno odvykli. Někteří nad tím naříkají, jejich důvody nám ale připadají jaksi nepřípadné, prázdně staromilecké, odtržené od toho, co skutečně žijeme. Zasloužilí důchodci v Pantheonu Národního muzea mají na naši úctu a své vzpomínky jistě právo, jenže co s tím máme tak doopravdy společného právě my? Máme se vrátit o století zpět, vstoupit do Sokola a sloužit vlasti tužením paží? Máme zase pochodovat pod vlajkami a vykřikovat nějaká hesla? Komu by se chtělo? Jaká by měla být ta hesla? […]