Ľud volil / Stĺpček

Padal sneh a fúkal vietor. Bolo to dvanásteho januára, vybral som sa autom do Čiech. V ten deň sa tam konalo prvé kolo prezidentských volieb. Dodal by som, že išlo o pražské, nie celonárodné voľby – provincia sa nevzrušovala. Provincia, ako sa patrí na pravú provinciu patrí, navyše českú, hrabalovskú, čiže politicky neuvedomelú, táto nádherná provincia v zimný deň spala kamenným spánkom, a na tento deň kašľala. Nebola to pre mňa nič nové, veď tiež pochádzam zo zapadnutej provincie a viem, že teplá večera tam znamená oveľa viac než dáke voľby. Na provincii sa nevolí. Na provincii sa existuje. A […]

Známe pódium / Stĺpček

Luljeta Lleshanaku sa v Oknách do sveta pozerá na albánsku Kruju. Najradšej píšem v spálni domu v Kruji, kde som vyrástla. Vo dvore za oknom sa zachovali stopy starého spôsobu života: plachty, zavesené na sušenie, hlinené nádoby, zvané ormagrip, šesťdesiatročné predmety, ktoré môj otec kedysi používal ako nádoby na olej a teraz, s odrezanými hrdlami, slúžia ako vázy na kvety; poničené múry, ktoré kedysi od dvora oddeľovali rajčinovú záhradu; alambik, ktorý v časoch pred tečúcou vodou slúžil na umývanie rúk po práci. No rovnako prítomné sú veci neviditeľné, nevidené: vygumované predmety a stratení ľudia; vyrúbaná slivka, na ktorú som ako […]

Oslo / Esej

Christina Viragh hľadá v Osle a v svojich troch vlastiach európske orientačné body. Keď sa ma niekto spýta, kde som doma, či v Maďarsku, kde som sa narodila, do Švajčiarska, kde som vyrástla alebo do Talianska, kde žijem, odpovedám, že vo všetkých troch krajinách, v rozličných odtieňoch a v rôznej intenzite; a keď zbadám, že človek, ktorý mi túto otázku položil, nemá trpezlivosť pre podobné rozlišovanie, odpoviem jednoducho, v Európe. No úprimne povedané, v skutočnosti sama neviem, čo to znamená, ak nejde o životopisné fakty, ako že som sa narodila som sa v Európe ako Európanka európskym rodičom. Alebo o to, že mi […]

Je tady nějaký doktor? / Esej

Můžeme se posmívat německému kultu akademických titulů, otázka je, zda je ten britský lepší. „Prosím, řekněte mi, kdy vás můžu oslovit pane doktore!“ říkávala mi servírka ve staromódní kavárně na Güntzelstrasse v Berlíně pokaždé, když mi přinesla ranní kávu. To bylo už hodně dávno, přesto jí nikdy tato radost nebyla dopřána, protože se mi nepodařilo dokončit oxfordskou disertační práci. Nicméně německý kult akademických titulů, tak hezky vyjádřený v otázce německé číšnice, si vyžádal další oběť v nejvyšším patře politiky. Profesorka (ex) dr. Annette Schavanová, ministryně školství a jedna z nejbližších spojenkyň kancléřky Angely Merkelové, odstoupila. Akademická komise její alma mater […]

Na sporáku spánku / Esej

Kedysi som si myslel, že v próze sa nepatrí spomínať sny. Dakedy koncom sedemdesiatych rokov som čítal esej Johna Leonarda, vyšla tuším v The New York Times Book Review a písal v nej, že v románoch sa nemajú vyskytovať sny. Už dávno som však túto myšlienku zamietol. Sny sú súčasťou pravdy o živote a úlohou knihy je precítiť dni i noci hrdinov. Práve som dopísal knihu a figuruje v nej sen, v ktorom môj rozprávač nájde starý zvonček z bicykla na schodoch do metra blízko Columbie. A prečo nie? Pred niekoľkými rokmi sa mi to skutočne snívalo. Písmeno O sa hodí k snom. Je to prvé […]

Nový div světa / Esej

Americké mosty, letiště a železnice potřebují mnohem víc. Prezident Obama ve zprávě o stavu unie představil rozšířenou verzi „chytrých“ opatření, která mají vytvořit nová pracovní místa a oživit ekonomiku. Výrazně však snížil své cíle v jediné politice, která by ekonomiku rychle nastartovala a zároveň vytvořila podmínky pro dlouhodobý růst: a to v investicích do infrastruktury. Prezident se několikrát pokusil přijít s návrhy zákonů vyžadujícími investice 50 miliard dolarů, tedy pouhých 0,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP), tentokrát se umírnil ještě více a navrhl plán, který má zajistit opravy 70 tisíc mostů z celého území USA, jež jsou ve špatném technickém […]

Klausův Havel / Stĺpček

Kdo by si snad chtěl udělat názor na prezidenta Havla podle toho, co o něm dnes říká prezident Klaus, sotva by s výsledkem uspěl mezi lidmi, kteří Václava Havla osobně znali. Havel nebyl ani extrémní levičák, ani postdemokratický elitář, ani modernistický bořitel lidského řádu či dokonce nepřítel státu. Havla spíše vystihuje, co o něm stejný prezident Klaus řekl před rokem na jeho pohřbu, totiž že odešel prezident, politik, intelektuál, umělec a člověk, na kterého bude země vzpomínat s vděkem, úctou a respektem.” A jestliže Klaus vyzýval, aby se Havlovo dílo a odkaz nezplošťovalo a nedeformovalo, musí být nějaký závažný důvod, […]

Silvestrovské pivo / Stĺpček

Rozlúčka s odchádzajúcim rokom bola krátka a chladná, pretože 2012 bol dosť strašný rok. Nemal by som pred čitateľmi rozvádzať svoje súkromné boliestky. Stačí, ak poviem, že ako sa na rozlúčku so zlým hosťom patrí, šampanské netieklo prúdom. Pred polnocou som otvoril fľašku belgického piva. A jednou fľaškou to aj skončilo. Pred polnocou som už ležal v posteli a chrápal som. Nový rok prišiel pokojne, v spánku, bez nočných mor, ale dotkol sa podvedomia. Nie som odborník na sny. Nie som freudián ani zástanca psychoanalýzy, hoci som sa jej trochu venoval v zbierke poviedok Prvé veci z r. 2009. Snívalo […]

Transparentnost a konspirace / Esej

Ivan Krastev is Chairman of the Center for Liberal Strategies in Sofia, and Permanent Fellow at the Institute for Human Sciences (IWM) in Vienna. His latest book is In Mistrust We Trust: Can Democracy Survive When We Don’t Trust Our Leaders? SOFIE – Jedním z nejznepokojivějších důsledků probíhající finanční krize je zhroucení důvěry v demokratické instituce a politiky. Průzkum globální firmy Edelman nazvaný „Barometr důvěry“ zaznamenal v roce 2012 historicky největší propad, co se týče vlády. Může tento trend zvrátit větší „transparentnost“ – tato nová politická mantra občanských aktivistů i narůstajícího počtu demokratických vlád? Doufá se, že kombinace nových technologií, […]

Revolúcia a evolúcia / Esej

Život ukazuje, že dobrá ústava je důležitější než svobodné volby. Neklid, který doprovází druhé výročí povstání na náměstí Tahrír, je jenom další a o něco křiklavější připomínkou toho, že se egyptská revoluce dostala na scestí. Znovu se objevuje názor, že arabské jaro nenaplnilo očekávání, dokonce je možné cítit jistou nostalgii po starém režimu. Arabští diktátoři, jakým byl například právě Husní Mubarak, však nemohli pokračovat ve svém vládnutí, aniž by nevyvolali ještě mnohem vážnější nepokoje – stačí se podívat do Sýrie. Události posledních dvou let na Blízkém východě nicméně podtrhují, že ústava je stejně důležitá jako volby a že v přechodném […]