Jaký je smysl prezidentské debaty? V kontextu amerických prezidentských voleb je „debata“ poněkud nepřípadný pojem. Když se bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy utkal se svým socialistickým vyzývatelem Françoisem Hollandem, tak to byla debata – oba kandidáti řešili podstatná témata a jejich diskuse trvala více než dvě hodiny. Naproti tomu prezidentské debaty ve Spojených státech jsou spíše jevištními výstupy, před nimiž se odpovědi na všechny myslitelné otázky donekonečna nacvičují s týmy koučů a poradců. Kandidáti v amerických debatách promlouvají k pečlivě vybraným novinářům, kteří zřídkakdy položí návaznou otázku. A výkony kandidátů se nehodnotí ani tak podle obsahu jejich argumentů, jako spíše […]

Jako dlouholetý pozorovatel americké politiky vím, že senátoči Spojených států rozhodnou o otázce, zda ratifikovat novou smlouvu o kontrole zbraní START, kterou USA letos dojednaly s Ruskem, na základů důkladného vyhodnocení národních zájmů své země. Jako demokraticky zvolení zástupci amerického lidu mohou pouze oni posoudit, jaké tyto zájmy jsou. USA jsou však stále nejmocnějším státem světa, a rozhodnutí senátorů tak bude mít zákonitě dopad i za hranicemi jejich země. Obzvláště děležité bude pro Polsko, které je oddaným spojencem USA v NATO. Je tedy důležité dát jasně najevo: moje vláda podporuje ratifikaci nové smlouvy START, protože vědí, že tato smlouva zvýší bezpečnost naší […]

Šťastná skutečnost, že se Korejci, Filipínci, Thajci a Tchajwanci nakonec stali svobodnými nebo alespoŇ svobodnějšími, neslouží ke cti ani tak USA, jako spíše lidem, kteří za svou svobodu sami bojovali. Americký prezident George W. Bush rozhodnĚ neproslul oslnivými znalostmi dějin. To mu však nezabránilo využít dějiny k ospravedlnění své politiky. V nedávném projevu k americkým válečným veteránům v Kansas City obhajoval svůj cíl držet v Iráku kurz poukazem na děsledky amerického stažení z Vietnamu. Kromě toho se zmínil o okupaci Japonska po roce 1945 a o válce v Koreji jako o úspěších americké snahy přinést svobodu Asii a potažmo celému světu. Historikové, členové Demokratické strany i další Bushovi kritici si pospíšili s odsouzením jeho […]

Zdá sa, že multikulturalizmus je prežitok. Ideológia, ktorá žiada, aby ľudia z rôznych kultúr žili v rámci jednej krajiny v oddelených spoločenstvách, nezaujímali sa o seba a ani sa navzájom nesmeli kritizovať, nikdy nemohla fungovať. Oduševnení stúpenci multikulturalizmu, samozrejme, nikdy nepomysleli na to, že kultúrne spoločenstvo by nemalo ani nemohlo nahradi politické spoločenstvo. Mysleli si, že pokiaľ všetci dodržiavajú zákony, nepotrebujeme jednotnú hierarchiu sveta. Predovšetkým v sedemdesiatych a osemdesiatych rokoch sa ideál multikulturalizmu vo vlastnej krajine spojil s ideológiou kultúrneho relativizmu voči iným krajinám. Z toho sa vyvinula istá forma morálneho rasizmu, podľa ktorého si bieli Európania liberálnu demokraciu zaslúžili, […]