Když se v pátek odpoledne ve Vídni někdo zeptá “Nezajdeme si dnes do Mole West?”, sluší se zatvářit se nadšeně a kývnout na souhlas. Mole West je velkoryse pojaté gastronomické impérium zatlučené na kůlech do rákosí u Neusiedlerského jezera – ráno se sem jezdí na kávičku a snídani se zárukou svěžího povětří, v poledne se tu schází místní honorace, která si dá rychlý oběd a zkoukne první uprchlíky z Vídně, večer je to luxusní restaurace a v noci bar. Přes vodu je vidět daleko, teoreticky až k maďarským hranicím na zdánlivě nekonečně vzdáleném druhém břehu rozpitém v mlze. Tady, jen […]

Jeden můj přítel, budapešťský básník, se rád chvástá, že v Čingágu vyrostli tři slavní lidé: maďarský terorista, jenž roku 1931 odpálil viadukt a na něm expresní vlak z Vídně, přičemž zemřelo více než dvacet lidí; dále zakladatel podniku na výrobu šampaňského Törley a pak on sám. Kdybyste náhodou nevěděli, kde je Čingágo, vězte, že je to blátivá, poněkud méně výstavní část jedné vsi v srbské Vojvodině, v někdejší monarchii. Tento region dal světu řadu pozoruhodných osobností – například prvního maďarského komunistického tajemníka Mátyáse Rákosiho nebo Einsteinovu první manželku, vědkyni Milevu Maričovou, či hudebního skladatele Bélu Bartóka. A narodil se tu […]

V létě, kdy lidi vyvede z míry leda tak špatné počasí, se v řízkoidním srdci Evropy staly tři pozoruhodné události, které vykazují podobné rysy. Jde o to, jakým způsobem chtějí a mají být reprezentovány jisté vrstvy společnosti. Kultura konec konců je, jak učil už teoretik Stuart Hall, vždy také bojem o význam. Případ první – císařský pohřeb Když začátkem července zemřel syn posledního císaře Otto (von) Habsburg, bylo jeho srdce pohřbeno v Budapešti: Praha vyšla naprázdno, neboť zbývající ostatky byly uloženy v kapucínské hrobce ve Vídni. Rakousko uspořádalo bývalému německému poslanci Evropského parlamentu státní pohřeb se vším všudy. Což mimo […]

Ve střední Evropě sice ještě nevíme, jestli se Zeus nad námi smiluje a odvolá déšť a blesky, ale alespoň v Německu máme jasno: letos už se žádná letní pohádka nečeká. „Letní pohádka“, německy Sommermärchen, se u nás totiž stala synonymem pro kolektivní prožitek letních mistrovství ve fotbale. Mistrovství, které jste prošvihli Poprvé se tento fenomén objevil během mistrovství světa v Německu v roce 2006: souhra bezvadného počasí, nezvykle útočného stylu mladého německého manšaftu a všudypřítomného veřejného promítání zápasů nám umožnila, abychom zažili něco, co jsme si od konce naší nacistické minulosti odříkali: pocit sounáležitosti s německým národem ve velkém davu. […]

Už vím, jak chutná sláva. Přišla náhle a nečekaně, ale lhal bych, kdybych řekl, že nezaslouženě. Jste zvědaví, jak se s ní cítím? Budu upřímný: skvěle. Rozhovory, fototermíny, pozvánky na exkluzivní bankety – teď se přede mnou dozajista otevře kariéra celebrity. Vím, závistiví lidé říkají, že je to jen odlesk slávy někoho jiného a že taková sláva se stejně nepočítá, protože platí jen v jedné malé balkánské zemi. Lidsky jim rozumím a pochopitelně jim odpouštím. Mohu si to dovolit od té doby, co mě světově proslulý východoevropský spisovatel žijící v Paříži Ismail Kadare nazval rasistou a polským lumpem z rodu […]

Foto: Damir Sagolj / Reuters Je mnoho míst, kde došlo k vraždě chladnoucí myšlenky střední Evropy. Srebrenica je bezpochyby jedním z nich: město ve východní Bosně, kde došlo k největšímu evropskému masakru provedenému armádou od konce druhé světové války. Člověk si ještě pamatuje ty televizní záběry: jak (letos konečně zatčený) bosenskosrbský generál Ratko Mladič v červenci 1995 otcovským tónem uklidňoval obyvatelstvo. A pak jeho vojáky, kteří – poprvé od Osvětimi – prováděli selekci mezi bosenskými Muslimy, které nahnali do zavřených továren na předměstí Potočari. Jak před zraky nizozemských vojáků UNPROFOR oddělovali ženy, děti a starce od mužů, které pak sváželi […]

Představte si situaci v kině při napínavé filmové scéně: v momentě, při němž i protřelému divákovi ztuhne ruka mířící původně do sáčku s popcornem a místo kukuřice polkne naprázdno, vtrhne do sálu hasičský sbor doprovázený policejní jednotkou a daňovými úředníky. Po krátkém hledání zapečetí hlavní přívod elektřiny a podezřelé živly krčící se dosud v příšeří nechají napospas temnotě, aby už více neohrožovaly klid žádných občanů. Místo i pro b/Bohémy Trapnost i obludnost takového momentu by dokázal zrežírovat snad jen Miloš Forman, místo toho ale máme nervy napjaté a pohled kyselý. Pod záminkou špatného stavu elektrického vedení bylo minulý týden zapečetěno […]

Pilisszentiván je vesnice ležící mezi Budapeští a Ostřihomí, odkud jezdí obyvatelé za prací vlakem do hlavního města. Dalo by se to napsat i obráceně: z obce, která byla dříve obyčejnou hornickou vesnicí, se stává satelitní městečko, do něhož se stěhují Budapešťané. Návratu na venkov odpovídá i poptávka po domácích potravinách, které si už jen málokdo vypěstuje sám doma. Na stolech ve velkém dvoře patřícím místnímu opraváři aut, který pozval místní drobné zemědělce, aby u něj prodali své výpěstky, jsou vyloženy třešné a jahody, domácí klobásy a pěllitrové sklenice s broskvovou, jahodovou a meruňkovou marmeládou jako od babičky. U dalšího stolu […]

S tím magicky znějícím slovem se setká nejpozději v Sarajevu každý, kdo přijede do Bosny: Medžugorje čtete na supermoderních autobusech, které duní po hrbolatých silnicích, obsazené do posledního místa cestujícími většinou staršího věku. Kdo by ještě věřil, že náboženství a tvrdý byznys se vylučují (nebo by aspoň měly), je na omylu: penězoměnci jsou zpět ve (zlatém) chrámu. V Medžugorji, česky místu mezi horami, se odehrála jedna z evropských novodobých pohádek. Od 24. června 1981 se tu prý Panna Marie pravidelně zjevovala několika místním dětem, jimž předávala svá poselství a tajemství. Z pohledu parapsychologického výzkumu ovšem šlo o tucet zpráv z […]

Sejdeme se v MQ? – tahle otázka je ve Vídni tak běžná, že si dnes už nikdo nevzpomene na to, že MQ – zkratka slova Museumsquartier neboli Muzejní čtvrť – dřív bylo ne-místem (termín francouzského antropologa Marka Augého, označuje jím plochy v urbánním prostoru, které postrádají minulost, vztah k okolí a identitu – například nákupní centra či dálnice – pozn. red.). Vídeňáci by řekli, že to bylo Gstetten, místo zdivočelé a pusté, velký dvůr sevřený budovami bývalých císařských stájí. Návštěvníci, kteří do komplexu budov na hranici sedmého obvodu zabloudili po cestě z Hofburgu kolem Uměleckoprůmyslového muzea a Přírodovědného muzea, se […]