Vladimir Putin je Slobodan Milošević bývalého Sovietskeho zväzu: rovnako zlý, len vo väčšom vydaní. Za pláštikom lží začal pracovať na vytvorení bábkového paraštátu na východe Ukrajiny. V černomorskom prístavnom meste Mariupol umierajú nevinní náhodní chodci. V obliehanom Debaľceve žena naberá vodu z obrovskej mláky na ceste. Rumovisko, ktoré bolo kedysi letiskom v Donecku, pripomína výjav z týranej Sýrie. Ozbrojený konflikt si už vyžiadal okolo 5 000 obetí a vyše 500 000 ľudí prinútil opustiť svoje domovy. Európa, sústredená predovšetkým na Grécko a Eurozónu, sa nečinne prizerá tomu, ako jej na priedomí vzniká ďalšia Bosna. Európa, prebuď sa. Ak sme sa čo […]

Na odhalování tyranů jsou třeba utajení novináři i akademici. Jakožto člověka, který se pořádný kus života právě o tohle pokoušel, ať už na poli novinářském či akademickém, mě zajímaly odpovědi jak z akademické, tak i novinářské strany sporu. Začnu od velkých sympatií k reportérovi. Tyranům nejsme povinováni upřímností. Pobyt přímo na místě nic nenahradí. První článek, jejž jsem publikoval, byla reportáž z tzv. pokrokového zájezdu do Albánie, tehdy ovládané totalitním režimem. Kdyby se Sweeney přidal k jedné z těchto výprav, které do Severní Koreje pravidelně jezdí, jako to udělali ostatní novináři, zasloužil by si jen chválu. Jenže to on neudělal […]

Hořkost mezi národy sílí, ale rok 1913 ani třicátá léta se neopakují. „Založili jsme Itálii, teď musíme založit Italy,“ praví staré rčení. Dnes jsme založili euro a krize této měny rozkládá Evropany. Lidé, kteří se ještě před deseti lety pokládali za entuziastické Evropany, se nyní vracejí k naštvaným národním stereotypům. Jeden mladý Kypřan nesl minulý týden transparent s nápisem „Hitler-Merkel“. Vedle byl obrázek evropské vlajky, žluté hvězdy na modrém pozadí hněvivě přeškrtnuté červenou. Slýcháme negativní dělení Evropanů na „severní“ a „jižní“, téměř jako kdyby se jednalo o dva odlišné druhy. Jenže který historik by mohl vážně tvrdit, že Milán má […]

Eurozóna zatím přežila, ale nedaří se jí dobře a je v zájmu Německa, aby se uzdravila. „Krize eura je pryč. Krize v eurozóně je tady a je silná.“ Tolik významný francouzský politik. Teoretický kolaps Kypru, o němž jednali lídři eurozóny minulý týden, může ukázat, že se mýlil, ale podle mého tušení má spíše pravdu, přinejmenším na rok či na dva. Německo a Evropská centrální banka udělaly dost proto, aby přesvědčily trhy, že eurozóna v nejbližší době přežije, nicméně mnohé její státy zůstávají na krizovém seznamu. Některé se přímo hrdinsky snaží a výsledky jsou vidět. Například ve Španělsku klesla cena práce […]

Můžeme se posmívat německému kultu akademických titulů, otázka je, zda je ten britský lepší. „Prosím, řekněte mi, kdy vás můžu oslovit pane doktore!“ říkávala mi servírka ve staromódní kavárně na Güntzelstrasse v Berlíně pokaždé, když mi přinesla ranní kávu. To bylo už hodně dávno, přesto jí nikdy tato radost nebyla dopřána, protože se mi nepodařilo dokončit oxfordskou disertační práci. Nicméně německý kult akademických titulů, tak hezky vyjádřený v otázce německé číšnice, si vyžádal další oběť v nejvyšším patře politiky. Profesorka (ex) dr. Annette Schavanová, ministryně školství a jedna z nejbližších spojenkyň kancléřky Angely Merkelové, odstoupila. Akademická komise její alma mater […]

Európa má šancu prežiť vzostup nových ekonomických mocností len ak prehĺbi svoju integráciu, radí Timothy Garton Ash. Kto získal najviac medailí na Olympiáde? Európa. Kto má najväčšiu ekonomiku na svete? Zas Európa. A kam sa najviac ľudí túži vybrať na dovolenku? Prirodzene, do Európy. Z hľadiska mnohých mocenských ukazovateľov tvorí Európska Únia spolu so Spojenými štátmi a Čínou svetovú Veľkú Trojku. No ak to dnes poviete vládnym predstaviteľom v Pekingu, Washingtone alebo v inom svetovom hlavnom meste, najskôr sa vám nahlas vysmejú. V týchto dňoch, keď európski predstavitelia rozkrúcajú ďalšie kolo krízových rokovaní na najvyššej úrovni je táto potenciálna veľmoc poväčšine vnímaná […]

To zákoutí Oxfordu, kde žiji, bylo minulý týden na dva dny zasaženo magií. Přes ulici, na St. Hugh’s College, bydlela paní Aun Schan Su Ťij, která tam před téměř padesáti lety vystudovala. Minulé úterý tam bylo setkání přátel, kteří oslavovali její 67. narozeniny. O den později se všichni opět sešli na slavnostním udělení čestného doktorátu. Její cesta po Evropě, když navštívila pět zemí, by mohla být nazvána třetím a čtvrtým životem Su Ťij. V tom prvním životě vyrůstala jako dítě hrdiny barmské nezávislosti generála Aun Schana, který zemřel po atentátu, když jí byly dva roky, jehož si však neustále připomíná nošením květů ve vlasech. Na její výchovu měla rozhodující vliv […]

Berlínská republika Angely Merkelové zápasí s nechtěnou vůdčí pozicí a potřebuje pomoc. V roce 1953 spisovatel Thomas Mann apeloval na studenty v Hamburku, aby usilovali ne o „německou Evropu, ale o evropské Německo“. Tato plamenná výzva byla donekonečna opakována v době německého sjednocování. Dnes máme její variantu, kterou předvídal jen málokdo: Evropské Německo v německé Evropě. Berlínská republika Angely Merkelové je evropské Německo v tom pozitivním smyslu, který měl velký spisovatel na mysli. Je svobodné, civilizované, demokratické, se smyslem pro právní řád a sociálně i ekologicky uvědomělé. Jistě, má sice daleko k dokonalosti, ale je na tom stejně dobře jako jiné velké evropské státy a nejlépe, jak na tom kdy vůbec […]

Evropští politici zachraňují euro jen z obavy před kolapsem, to však nestačí. Angela Merkelová přijela ve středu do Davosu a v projevu sestaveném solidně jako mercedes opět ujistila lídry světového byznysu, že euro bude zachráněno. Rozdíl oproti jejím předešlým projevům byl v tom, že většina těchto lídrů jejím slovům tentokrát věří. To vyvolává dvě otázky: Jaká je v případě záchrany eurozóny strategie růstu? A jaké důsledky bude mít záchrana eura na evropskou politiku v širším měřítku? Co se týče eura, změna nálady je cítit. Před šesti měsíci nebyli političtí a ekonomičtí lídři – zejména v Německu – o jeho přežití přesvědčeni. Pod dojmem postupných pragmatických kroků v typickém stylu Merkelové […]

S rukami víriacimi ako vrtule Václav Havel svojimi typickými náhlivými krátkymi krokmi prechádzal po zrkadlami obloženom foyer Laterny Magiky, hlavného štábu Sametovej revolúcie. Jeho mierne zhrbená, podsaditá postava v džínsoch a pulóvri sa pri mne na chvíľu pristavila; začal mi rozprávať čosi o „významných rokovaniach“, no  skôr než dopovedal tri vety, už ho to hnalo ďalej. Ponad plece sa na mňa ospravedlňujúco usmial, akoby vravel „čo s tým narobím?“ Václav Havel často znel ako ironický kritik, pozorujúci divadlo života, no tu v Laterne Magike roku 1989 sa stal predstaviteľom hlavnej úlohy a režisérom hry, ktorá zmenila dejiny. Václav Havel bol definujúcou postavou Európy na sklonku […]