Lidové noviny

http://lidovky.zpravy.cz

Cigareta poté / Stĺpček

Welcome to Sarajevo: na slavné fotografii Rona Haviva z roku 1994 jsou muži v uniformě, jak si užívají rauchpauzu – a také palební pauzu – před rozstříleným domem. Plakát, který dnes visí před letištěm, nese tentýž název, ale je na ní šťastná rodinka, fontána Sebilj na starém městě – a láhev kokakoly, snad coby symbol všech změn, k nimž tu došlo v těch 15 letech od války. Sarajevo se změnilo stejně jako mnoho metropolí ve střední Evropě. Když se procházíte po hlavní třídě, která se ještě pořád jmenuje Maršala Tita, mohli byste stejně dobře být v Polsku nebo Maďarsku, a […]

Václav Havel’’s Degenerate Art

In Leaving – much ridiculed and torn to pieces before it even opened, by people who had not seen it – Václav Havel certainly breaks taboos, mercilessly lashing out at politics and politicians, ruthlessly mocking and generally exposing the political mechanisms of power in a painful and brutal satire the like of which has not been seen before. His satirical vaudeville, whose plot is quite familiar from his theatre productions, is supported by outstanding acting, a fact acknowledged both by the film’’s critics as well as those who respond with aggressive doggedness to the mere utterance of the demiurge’’s name. […]

The End of Slavonic Studies in Germany?

Rostock, Marburg, Bonn, Mannheim, Saarbrücken, Bielefeldt, Münster, Erlangen-Norimberk and, since 1 February, also my alma mater, Frankfurt – all these universities have closed down their departments of Slavonic studies since the unification of Germany.  The country total has gone down from thirty-five institutes to twenty-six. It all happened rather unexpectedly. Following the rise of Gorbachov, the end of the division of Europe and the subsequent integration of some Slavonic states into NATO and the EU German Slavists had hoped that a new era was dawning for our field. Our hope was that the opening of the borders would help increase […]

Kafka vs Mills&Boon

I ran a two-day writing course for teachers at a Slovak university in the Vrátna Valley in September 2010. By January 2011 I was still waiting to receive my €€216 fee (including travel costs and the per diem). Since the workshop was funded by the European Union, I had to sign three forms on the spot. I thought that had taken care of the bureaucracy and was looking forward to future cooperation. A few weeks later the organizers wrote to say they urgently needed my Europass CV. As I had no idea what that was, they provided me with a […]

Homo wessi na návštěvě v Drážďanech / Stlpček

Vlak pomalu vjíždí na drážďanské hlavní nádraží. Naposledy jsem tady byl asi před sedmi lety – jel jsem z Frankfurtu do Prahy a v Drážďanech jsem jenom přestoupil. Měl jsem na to poměrně málo času a pamatuji si, že tmavá hala (skleněná střecha zničená za války byla pokryta břidlicí a dřívím) a všudypřítomné stavební práce ztěžovaly orientaci, takže vlak do české metropole mi skoro ujel. Poslední listopadový víkend letošního roku jsem ovšem vystoupil na krásně zrekonstruované nástupiště osvětlené novou střešní konstrukcí z bílého skelného vlákna, jíž budovu z roku 1898 opatřil špičkový britský architekt Norman Foster (mj. autor rekonstrukce berlínského […]

To nejdůležitější o panu K. / Stĺpček

V Polsku vznikla nová strana s názvem Polska jest najwazniejsza (Polsko je nejděležitější). Tak znělo volební heslo Jaroslawa Kaczyńského v posledních prezidentských volbách. Kandidát národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), jinak též prezes, prohrál volby o vlásek, což všichni shodně považovali za obrovský úspěch. Podle jeho protivníků zvítězilo Polsko, neboť uniklo kaczyńskizaci země. Podle jeho příznivců bylo 45 procent hlasů, které získal, úžasným úspěchem. Když v Polsku řeknete prezes, každému je okamžitě jasné, o kom mluvíte. Nikdo si  ho nesplete s prezesem fotbalového klubu nebo velké naftařské firmy. Stejně populární je také říkat mu Jaroslaw. I tehdy každý ví, že […]

Kispál hráli pro mě / Stĺpček

Festival Sziget (Ostrov) ve mně letos nějakým nepochopitelným vnitřním pochodem vyvolal refrén prachstarého šlágru maďarské rockové skupiny LGT ze 70. let, věnovaného upracované Budapešťance: “Ta kytara hraje pro tebe / pro tebe bubnujou bicí / pro tebe jsou ty reflektory…” Když se člověk octne na budapešťském Ostrově (koná se skutečně na dunajském ostrově jménem Hajógyári), největší hudební a kulturní akci ve střední Evropě, může se cítit ztracen – mezi pětapadesáti pódii. Letos v srpnu jsem tam byl jako dvousettisící padesátý čtvrtý návštěvník… Hraje pak ta kytara ještě pro tebe? Člověka trochu popadne nostalgie po dobách, kdy jsme – vyhladovělí po […]

Budapešť se ptá: A co letošní ohňostroj? / Stĺpček

V letošním létě se v Maďarsku střídají vysušující horka s přívalovými dešti. Bouřky dokončují škody na půdě, zasažené jarními povodněmi. Finanční krize nepolevuje, ba po volbách přituhla a jedinou jistotou už je snad jen to, že 20. srpna bude v Budapešti tradiční slavný svatoštěpánský ohňostroj. Ale co je dneska jistého! I ohňostroj se dostal do úzkých. Napravme ohnivý rok 2006 Ne že by nebylo v létě kde se zabavit. Pětikostelí (Pécs) je letos vyhlášeno městem evropské kultury, před vinobraním není nouze o vinařské festivaly, v Baje se na kulinářském festivalu jí rybí polévky halászlé, v ulicích se kouří z pěti […]

Mladí, nazí, nešťastní / Stĺpček

Pokud si někdo myslí, že hlavní atrakcí Lipského knižního veletrhu jsou knížky, tak je na omylu. Lipskému veletrhu dominují na první, druhý i třetí pohled nezletilí i zletilí mladí lidé v křiklavých mangakostýmech. Knížky jsou, když se kolem nich člověk kilometrážně courá, vlastně k ničemu – takže člověk spíš posuzuje ty defilující excentriky. Tím, že komiksy nečtu, žádná manga jsem ještě nedržel v ruce, samozřejmě nevím, jaké postavy ty kostýmy ztělesňují. Ale za těmi kreacemi se skrývají celé příběhy, jsou v nich týdny, snad i měsíce práce, vězí v nich spousta energie a výdajů. A srší z nich překypující ctižádost […]

Stesk po stolku / Stĺpček

Začalo to nejdřív u mě. Z ničeho nic jsem u sebe asi před pěti lety zpozorovala slabost pro nábytek z mědi. Z materiálu, který mi ještě chvíli předtím připadal odporný. Začaly se mi líbit takové ty malé servírovací stolky na kolečkách s pozlacenou konstrukcí a skleněnými deskami (většinou dvěma) na odkládání nádobí. Nebo půvabné stojany na noviny z téhož materiálu umně zohýbaného, s držadlem z bambusu či omotaným provázkem z umělé hmoty. Moje malá soukromá fifties Dnes stojí v mém bytě už tři odkládací stolky na kolečkách, v každé místnosti jeden. A také dva stojany na noviny, jejichž zakřivené tvary […]